Národní energetická soběstačnost, omezení závislosti na dovozech energie z rizikových teritorií (krize v dodávkách, narušení dopravy, výkyvy cen, apod.), schopnost energetického systému fungovat za krizí (krizový management), při narušení dodávek zdrojů energie a při katastrofách velkých rozměrů (povodně, velké havárie, teroristické činy) jsou skupinou z cílů spadající pod oblast spolehlivosti a bezpečnosti energetiky v ČR definované SEK. Přibližme nyní krátce toto téma.
Po roce 1990 u nás došlo ke zvýšení teritoriální diverzifikace dodavatelů u dovážených kapalných a plynných paliv. Celková výše dovozní energetické závislosti České republiky v energetickém vyjádření je kolem 32% na spotřebě zdrojů energie, závislost na dovozech ropy, plynu a jaderného paliva se ale blíží 100%. Energetické komodity se dnes podle SEK podílejí asi 9% na celkovém dovozu do České republiky. Diverzifikace struktury spotřeby primárních energetických zdrojů bude podle modelů a scénářů MPO dále pokračovat, stejně jako růst závislosti na dovozech energie. Zmírnění tohoto růstu závislosti na dovozech energií bude podporováno:
- růstem energetické efektivnosti (viz předchozí článek),
- podporou obnovitelných (tj. domácích) zdrojů energie,
- řešením disponibility a prodloužení životnosti domácích zásob tuhých paliv, především hnědého uhlí (např. v případě výstavby nových elektráren je nezbytné disponovat zásobami hnědého uhlí v potřebné výši na dalších minimálně 40 let).
Uveďme nyní pro názornost strukturu primárních energetických zdrojů spotřebovaných v roce 2002 v Evropě a v ČR (první graf):
Zdroj:BP, Patria Finance
Z grafů je zejména patrná výrazně vyšší spotřeba uhlí v ČR, která je v Evropě, jejíž celkový poměr zásob uhlí je výrazně nižší, vyvážena zejména vyšší spotřebou ropy, v menší míře pak vodní energií (Rakousko, severské země) a energií jadernou (Francie, Německo). Dostupnost uhlí má tak pro ČR pozitivní vliv na bezpečnost zajištění zdrojů (opak platí z pohledu životního prostředí).
Co se týče budoucí struktury spotřeby (její celkovou velikost jsme zde již probírali v minulém článku) primárních energetických zdrojů, je cílem SEK:
1. V časovém horizontu do roku 2005 naplnit tuto strukturu primárních energetických zdrojů:
- tuhá paliva: 42 - 44 %
- plynná paliva: 20 - 22 %
- kapalná paliva : 15 - 16 %
- jaderné palivo: 16 - 17 %
- obnovitelné zdroje: 5 - 6 %
2. V časovém horizontu do roku 2030 pak:
- tuhá paliva: 30 - 32 %
- plynná paliva: 20 - 22 %
- kapalná paliva : 11 - 12 %
- jaderné palivo: 20 - 22%
- obnovitelné zdroje: 15 - 16%
Je tedy patrný
výrazný pokles podílu tuhých paliv, stabilizace podílu plynných paliv, pokles kapalných paliv, nárůst jaderné energie (tomuto zřejmě nejožehavějšímu tématu v rámci struktury primárních energií spotřebovávaných v ČR se zde ještě budeme věnovat)
a silný nárůst podílu obnovitelných energetických zdrojů (OZE). Výroba elektřiny z OZE se bude orientovat zejména na
biomasu (11TWh v roce 2030), větrné elektrárny a malé vodní elektrárny jsou daleko za ní s více než 1TWh předpokládané produkce v roce 2030, fotovoltanika a bioplyn jsou zanedbatelné.
Jiří Soustružník
Předchozí dva díly ze série o státní energetické koncepci:
1. Státní energetická koncepce - čeho chce stát dosáhnout?
2. Produkce v ČR - doposud hodně energie pro málo muziky