Britský časopis The Economist minulý týden zveřejnil svůj slavný BigMac index hodnotící úroveň reálných směnných kurzů podle ceny BigMacu ve vybraných zemích. Navíc své výpočty rozšířil i na kávu latte v souvislosti s expanzí amerického řetězce Starbucks ve Francii. Média po celém světě, včetně ČR se samozřejmě na výsledky vrhla a hojně je otiskla či komentovala. Nabízí se ovšem otázka, zda má zúžení cenové hladiny na jedinou komoditu smysl.
Není nic jednoduššího, než si porovnat hodnoty cenových hladin (reálných kurzů) odvozené z cen hamburgerů a kávy s cenovými hladinami spočítanými na celkových výdajích domácností na spotřební zboží. V prvním případě jsme využili informace časopisu The Economist, v druhém případě říjnové odhady srovnatelných cenových hladin spočítané Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Obr. Cenové hladiny (USA = 100)
Zdroj: The Economist, OECD; Výpočty: Patria Online
Cenovou hladinu pro eurozónu jsme spočítali jako vážený průměr cenových hladin v členských zemích. Jako váhy byly použity podíly jednotlivých zemí na celkovém HDP eurozóny. Latte index není k dispozici pro všechny vybrané země, neboť řetězec Starbucks nepokrývá stejný vzorek zemí jako McDonalds. Nicméně pro ČR jsme arbitrárně zvolili cenu kávy latte na 40 Kč, což je patrně nejobvyklejší cena v pražských kavárnách.
Korelace cenové hladiny spočítané na celkových výdajích domácností na spotřební zboží s cenovou hladinou hamburgerů činí 72%, s cenovou hladinou kávy latte 71%. Největší odchylky, a tedy nejmenší vhodnost pro aproximaci celkové cenové hladiny hamburgerem či kávou, vykazují Japonsko, Turecko, Maďarsko a ČR. Například v Turecku přijde BigMac na 2,94 USD, zatímco v USA stojí 2,80 USD. Přitom podle OECD dosahuje cenová hladina, spočítaná na spotřebním koši, 60% americké úrovně. Opačně je tomu v Japonsku, kde BigMac přijde pouze na 2,47 USD, ačkoli v obecnějším měřítku jsou japonské ceny o 50% vyšší než americké.
Zajímavý je český případ, neboť zde jsme jako v jediné z vybraných zemí zjistili opačná znaménka u odchylky od celkové cenové hladiny. Podle BigMacu je cenová hladina v ČR na 78% USA, podle kávy latte na 54% a celková cenová hladina spotřebního koše vychází na 56% americké úrovně. Zkrátka hamburgery BigMac jsou v ČR relativně (k ostatnímu zboží) drahé.
Jak je vidět, s podobnými zjednodušeními je potřeba zacházet opatrně. Nicméně hlavní problém je v tom, že reálné směnné kurzy nejsou determinovány pouze paritou kupní síly, a to ani v dlouhém období.
David Marek