Spolkový statistický úřad dnes zveřejnil předběžnou informaci o výkonu německého hospodářství v loňském roce. Hrubý domácí produkt reálně klesl o 0,1%. Horší výsledek byl naposledy zaznamenán před deseti lety (v roce 1993 HDP klesl o 1,1%).
O pokles HDP se postaral především pokles hrubé tvorby fixního kapitálu. Investice se ve srovnání s rokem 2002 snížily o 3,3% a zpomalily tempo hospodářského růstu o 0,7 procentního bodu. Investiční aktivitu brzdil pokles zisku firemního sektoru o 0,7% (v běžných cenách), na rozdíl od roku 2002, kdy se firemní zisky zvýšily o 4,8%.
Snížila se také spotřeba domácností, o 0,2%, což koresponduje s obdobným poklesem reálného disponibilního důchodu domácností a větší opatrností domácností v situaci zhoršujících se podmínek na trhu práce (nezaměstnanost se zvýšila o 265 tis. Osob, tj. 7,8%). Míra úspor se zvýšila z 10,6% v roce 2002 na 10,8%.
Přesto celková domácí poptávka vzrostla o 0,1%. Zásluhu na tom mají vyšší spotřební výdaje vlády (+0,7%), ale od hlubší recese zachránila německou ekonomiku především tvorba zásob, jež ke změně HDP přidala +0,7 procentního bodu.
Na rozdíl od předchozích tří let loni německému hospodářství nepomohl zahraniční obchod. Zatímco vývoz vzrostl o 1,1%, dovoz se zvýšil o 2,0%. Čistý export ubral z růstu HDP 0,2 procentního bodu a převážil mírně pozitivní vliv růstu domácí poptávky. Z hlavních příjemců německých vývozů se situace zhoršila ve Francii a Rakousku. Vývozu by v letošním roce měl pomoci pokračující rychlý růst poptávky ve Spojených státech, mírné oživení v západoevropských ekonomikách a zrychlení hospodářského růstu ve středoevropských zemích. Vrásky na čele ovšem německým vývozcům přidělává kurz eura k dolaru.
A jak to bude letos? Německé ekonomické instituty předpokládají zrychlení růstu HDP na 1,4-1,8% (IWH: 1,6%; DIW: 1,4%; Ifo: 1,8%). DIW však upozornil, že nebýt vyššího počtu pracovních dní, vzrostl by letos HDP pouze o 0,8%.
O strukturálních problémech německého hospodářství se hovoří již dlouho. Výraznější pomoc nelze očekávat ani ze strany hospodářské politiky. Vláda se sice v prosinci dohodla s opozicí na daňové reformě a změnách na trhu práce. Nevládní ekonomové v Německu jsou ovšem skeptičtí a očekávají pouze minimální vliv vládních opatření na hospodářský růst. Výraznější stimul si německá vláda ovšem dovolit nemůže. Ve střednědobém rozpočtovém výhledu, který Německo předložilo Evropské komisi v prosinci a který již počítá se schválenými daňovými škrty, ministerstvo financí předpokládá, že schodek veřejných rozpočtů dosáhne letos 3,5% HDP a v roce 2005 se sníží na 2,5% HDP. Zahájení disciplinárního řízení s Německem za porušování Paktu stability a růstu zabránilo jen rozhodnutí Rady ministrů, ovšem za cenu rozkolu mezi členskými zeměmi EU a mezi institucemi EU.
Německému hospodářství nehodlá podat pomocnou ruku ani Evropská centrální banka. Přestože jsou vyhlídky hospodářského růstu v eurozóně podstatně méně příznivé než ve Spojených státech, zůstává klíčová sazba ECB dvojnásobně vyšší než základní sazba Fedu. Inflace v eurozóně dosáhla v posledním měsíci loňského roku 2,1% a nadále tak setrvává nad laťkou, jíž si stanovila ECB. Kdyby mohla německá centrální banka provádět samostatnou měnovou politiku, patrně by přistoupila k uvolnění měnové politiky, neboť německá inflace aktuálně činí pouze 1,1%. Pro nižší úrokové sazby by nyní hovořil i vývoj kurzu eura k dolaru, který považuje řada německých vývozců a ekonomů za vážný problém.
IWH letos 1,6%, příští rok 1,8%, DIW 1,4% a 1,4%, Ifo 1,8%. DIW odhadl letošní zvýšení HDP na 1,4%. Upozornil však, že nebýt vyššího počtu pracovních dní, vzrostl by HDP pouze o 0,8%. Žádný zázrak …
David Marek