Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Bulharská elektroenergetika (hodnota akcií ČEZ a možné akvizice v Bulharsku II)

14.1.2004 12:39
Autor: 

Minule jsme se krátce věnovali popisu makroekonomického a institucionálního rámce bulharské ekonomiky. Připomeňme, že přes povzbudivý výhled růstu HDP investice do této země stále nesou relativně velkou rizikovou prémii, což je zejména reflexí faktorů jako jsou nedostatky právního systému, silně slábnoucí podpora vlády a s tím související politické riziko apod.

Nyní se zaměřme více na samotný sektor elektroenergetiky - ačkoliv se prodává pouze distribuční segment elektroenergetické vertikály, jeho provázanost se zbytkem odvětví v dané zemi, popř. celého regionu, je vysoká. Připomeňme nejdříve, že celá vertikála elektroenergetiky může být podle funkce, kterou plní, rozdělena do následujících částí:

1. Produkce elektřiny - její hlavní charakteristikou je velikost (kapacita) a skladba generačních aktiv, to zejména ve smyslu palivových zdrojů, technologií a doby uvedení do provozu.

2. Přenos - vysokonapěťový transport elektřiny a management celého systému tak, aby nedocházelo k jeho výpadkům. Přenos je typickým přirozeným monopolem a tudíž i na liberalizovaných trzích regulovaným subodvětvím.

3. Distribuce - přenos elektřiny v sítích nízkého napětí, je také typickým přirozeným monopolem a regulovaným subodvětvím.

4. Dodávky elektřiny - ačkoliv historicky byla tato funkce spojována většinou s distribucí, liberalizace sebou nutně nese oddělení těchto dvou funkcí. Dodávky tedy představují marketing a prodej elektrické energie, a to jak na velkoobchodní, tak na maloobchodní úrovni.

Základní finanční a operační aspekty jednotlivých stupňů popisuje následující tabulka:




Z hlediska prodávaných aktiv je zejména relevantní distribuční a obchodní část vertikály, vyznačená v tabulce.

Plánovaný budoucí model tohoto trhu v Bulharsku je založen na klasickém TPA (third party access), s regulovanou a neregulovanou částí. V neregulované části, kde si zákazníci mohou volně vybírat svého dodavatele elektřiny (tj. mimo jiné je oddělena funkce distribuční a dodavatelská a mohou vznikat nezávislí obchodníci s energií), je plánována možnost volné negociace cen s neomezenou dobou trvání kontraktů (možnost uzavírat dlouhodobé kontrakty je důležitým faktorem ovlivňujícím riziko a následně velikost investic v daném subodvětví). V regulované části trhu bude nadále vystupovat státní autorita, která bude mimo jiné nastavovat tarify.
Předběžný harmonogram otevírání trhu implikuje, že v červenci 2003 se stali volnými zákazníky ti se spotřebou nad 100 GWh za rok. V roce 2004 tomu je u těch se spotřebou nad 40 GWh, 2005 - 20 GWh, 2006 - 9 GWh a trh by měl být plně otevřen v roce 2007 (toto koresponduje s plánovaným vstupem do EU).

Následující první graf ukazuje Bulharsko z celkové energetické perspektivy - spotřeba primárních energií v mtoe v roce 2002. Druhý graf pak již ukazuje historickou produkci elektrické energie v TWh (pro srovnání jsou v obou prezentovány i údaje za ČR):


Zdroj:BP, Patria Finance

Z prvního grafu je především patrná relativně velká závislost Bulharska na jaderné energii (např. zatímco u ostatních energií je spotřeba znatelně menší než v ČR, jaderná energie je na zhruba stejné úrovni).
Produkce elektrické energie (druhý graf) je reflexí velikosti kapacit, domácí poptávky a exportní úspěšnosti. Co se týče výrobních zdrojů, instalovaná kapacita v roce 2002 dosáhla 13,2 GW, většina kapacit přitom byla uvedena do provozu v 70. a 80. letech, ve středně dlouhém období tak bude muset dojít k obměně jejich nemalé části. Zhruba 45% elektřiny je přitom generováno v nukleárních reaktorech, asi necelých 10% v hydroelektrárnách. Vysoký podíl jaderných zdrojů může být mimochodem jedním z důvodů velkého významu Bulharska co se týče exportů do regionu - jaderná elektřina je většinou levnější v porovnání s běžnými alternativami na bázi výrobních nákladů (již tomu tak ale nemusí být na bázi nákladů celkových - výrobních a investičních). Uveďme, že jediná jaderná elektrárna v zemi - Kozloduy (3,5 GW), má šest reaktorů (ruské VVER), jednotky 1, 2, 3, 4 byly uvedeny do provozu na přelomu 70. a 80. let a jejich kapacita bude muset být relativně brzy nahrazena pro zachování celkového výkonu. Není bez zajímavosti, že tato elektrárna byla v minulosti předmětem mnoha výhrad ohledně jejích bezpečnostních standardů a počtu přerušení jejího provozu právě z bezpečnostních důvodů. Zmiňovaná vysoká závislost Bulharska na jaderné energii je hlavním faktorem, který zabránil uzavření této elektrárny. Pro distributory toto představuje určitou neznámou co se týče jejich budoucích dodavatelských kapacit.

Bulharsko je regionálně poměrně významným exportérem elektrické energie, exporty vykrývají rozdíly mezi domácí spotřebou a produkcí (dosáhly téměř 7 TWh v roce 2001). Možnost budoucí participace distributorů na exportních vztazích (tj. jejich možné fungování jako prostředníka, poskytující základ pro další expanzi a upevnění pozic jejich vlastníků v regionu) je ale zatím velmi nejasná. Rozdílný trend ve vývoji domácí poptávky a produkce je přitom patrný z následujícího grafu:


Zdroj:Discos, BP, Patria Finance

Vývoj domácí poptávky po elektřině tak při pohledu do historie není zrovna povzbudivý. Podobně jako v ČR transformace ekonomiky ovlivnila obě dvě spotřebitelské skupiny - průmysl díky vlně restrukturalizace (jak ve smyslu technologie výroby, tak ve smyslu snížení současné produkce díky přechodu na nové výrobkové řady, či bankrotu) a domácnosti díky vývoji jejich (vnímané) ekonomické situace (poměrně výrazným faktorem ovlivňujícím spotřebu elektrické energie z roku na rok je samozřejmě vývoj teplot během roku).
Trend vývoje a tudíž i průměrná spotřeba (její růst) v následujících letech bude i nadále ovlivněn strukturálními proměnnými:
Průmysl a služby:
(i) snižování spotřeby elektřiny zvyšováním podílu lehkého průmyslu na úkor těžkého a v rámci obou snižování energetické náročnosti výroby;
(ii) pokračující zvyšování podílu služeb na úkor průmyslu.

Zde uveďme, že Bulharsko je podle EBRD jednou z energeticky nejintenzivnějších ekonomik na světě. Dá se tedy předpokládat, že strukturální vývoj spotřeby elektřiny bude významným faktorem určujícím její střednědobý a možná i dlouhodobý trend. Velký rozdíl ovšem může být na úrovni jednotlivých regionů a jednotlivých distribučních společností.

U spotřeby domácností pak bude klíčovou roli hrát změna jejich vnímané ekonomické situace a následně vybavenost domácností elektrickými spotřebiči s tím, jak roste jejich spotřebitelská ekonomická úroveň a tím, jak je jimi odhadován vývoj ceny alternativních zdrojů energie/paliv.

Dosavadní provázanost mezi celkovou produkcí a spotřebou elektřiny je znázorněna v následujícím grafu:


Zdroj:Discos,BP,IMF,Patria Finance

Vztah mezi těmito dvěma proměnnými je slabý, indikující již zmíněný velký význam strukturálních změn v ekonomice a spotřebě elektřiny. Vedle obecné provázanosti s ekonomickým cyklem, určující značnou část rizika v elektroenergetické vertikále v rozvinutých zemích (tj. zemích bez relativně výrazných strukturálních změn), tak lze daný stav vnímat jako dodatečné riziko pro investice do tohoto odvětví v této zemi.

Pohled na jednotlivé privatizované distributory přineseme v následujícím článku.

Jiří Soustružník

Váš názor
  • Poděkování
    14.1.2004 22:51

    Děkuji autorům za informace, které dosud v souhrnu a přehledně nebyly zveřejněny.
    Imation
Aktuální komentáře
20.5.2018
14:19Víkendář: Po Američanech se čínskému tlaku začíná bránit i Evropa
10:50PŘIVÁDÍME: Nokia. Nová technologie a geopolitické obavy vytvářejí investiční příležitost
19.5.2018
14:37Víkendář: Jak vidí současnou americkou a globální realitu bývalý šéf CIA
10:07PŘIVÁDÍME: Volvo. Výrobce nákladních aut odměňuje štědře
18.5.2018
22:01Poklidný závěr týdne na amerických trzích
19:31Vrací se Marxova doba?
18:28PŘIVÁDÍME: Skanska. Stabilní akcie s lákavou dividendou
17:06František Kronus: Evropská dluhová krize II?
17:05Koruna zakončuje týden oslabením, euro nepotěšil italský vládní program  
17:00Prahu táhl dolů tabák. V USA září Bioblast Pharma  
16:29Technická analýza: Výnosy dolaru tlačí korunu dolů
15:47Akcionáři schválili v Kofole rekordní výplatu dividend
15:02Perly týdne: Ekonomika bude dál šlapat, Tesla bez 10 miliard dolarů ne
14:22V ospalé Praze lehce ční Philip Morris, červené Evropě by mohly pomoci pozitivně naladěné USA
14:15Applied Materials po rozpačitém výhledu drží divokou kartu (komentář analytika)  
13:48Reuters: Oživení půjček otevírá novou kapitolu pro maďarské banky
13:22Příští lídři Itálie. Dokážou ji vést? A co na to trhy?
12:08Čína má prý pro Trumpa návrhy, jak na zlepšení obchodní bilance
10:33Jak autoritářská vláda v Maďarsku vyhnala Sorose z Budapešti
10:30Italská vláda dohodnuta, ale euro se drží. Koruna koriguje ztráty  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data