Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

"Lednový efekt"- co je, proč je a hlavně, je vůbec ?

9.1.2004 9:45
Autor: 

Mnoho let se na konci starého roku a na počátku roku nového ve velké většině finančních médií hovoří o tom, jaký asi bude ten tajemný "lednový efekt". Pro mnoho lidí má natolik tajuplnou příchuť, že si co do významu nezadá s obětištěm ve Stonehenge nebo s bermudským trojůhelníkem. Co ale opravdu je "lednový efekt", co jsou jeho příčiny a jak se z něho dá profitovat? Pěkně po pořádku.

Jako první je asi třeba poznamenat, že tzv. "lednový efekt" rozhodně není ničím novým. První akademické zmínky se o tomto fenoménu objevily již v roce 1976 - tehdy jej popsali pánové Michael S. Rozeff (nyní University of New York) a William R. Kinney (nyní University of Texas). Sám o sobě však tento jev existuje ještě podstatně déle. Co se za ním však doopravdy skrývá?

Ve své podstatě nejde o nic jiného, než o vypozorovaný vztah kalendářního konce roku a chování tzv. "small caps". Tyto menší společnosti (resp. méně kapitalizované společnosti) s železnou pravidelností v prosinci klesaly, aby v lednu tento trend poměrně prudce obrátily a z pohledu výkonnosti výrazně předčily širší trh (resp. blue chips). Z empirického pohledu je to poměrně spolehlivě zdokumentováno - za posledních 74 let menší společnosti v lednu co do zisku předčily jejich větší konkurenty v 54 případech. V tomto okamžiku se však objevuje první zjednodušení, kterým finanční média v mnoha případech trpí - "lednový efekt" se historicky nevztahoval na širší trh (jak se nyní někdy nesprávně interpretuje), ale byl poměrně úzkým jevem právě v segmentu "small caps".

Důvody "lednového efektu" jsou stejně prosté jako jeho vysvětlení. Především individuální investoři mají tendenci na konci roku prodávat akcie menších společností, na nichž během roku utrpěli ztrátu, a "modifikovat" tak svou daňovou povinnost. Ztráta realizovaná tímto obchodem je potom daňově uznatelná proti realizovaným ziskům a snižuje tak v celkovém souhrnu daňovou zátěž. Celý segment menších společností se proto v tomto období většinou dostával pod prodejní tlak, který s příchodem roku nového zase ustal a akcie se prudce vrátily zpět. Investoři se buďto vrací do akcií které na konci předchozího roku prodali nebo používají své roční bonusy k nákupu akcií jak do osobních portfolií tak do svých penzijních plánů 401(k). Proč však "lednový efekt" nezasahuje (nebo alespoň nezasahoval ve svých počátcích) také segment podílových fondů? Hlavně proto, že účetní rok podílových fondů se nekryje s účetním rokem fyzických osob - pro podílové fondy končí k 31.10. Proto podílové fondy - pokud tu potřebu mají - realizují daňové prodeje před tímto datem a ne na konci kalendářního roku. Nákupy potom realizují v listopadu a prosinci.

Jak z lednového efektu profitovat? Relativně jednoduše - stačí nakoupit na konci prosince nebo na úplném začátku ledna buďto podílový fond se zaměřením na segment menších firem s minimálním vstupním poplatkem, který veškeré zisky kapitalizuje a prodat jej na konci ledna. Stejnou - a z pohledu nákladů mnohem levnější službu - Vám však udělá indexová akcie stejného typu, kterou na rozdíl od podílového fondu nakoupíte na burze, kde ji potom také na konci ledna prodáte.

Petr Žabža


Váš názor
  • Lednový efekt - co byl, proč byl atd.
    10.1.2004 6:23

    Podle jiných odborníků lednový efekt na value stocks během posledních 15 let vymizel, snad jako důkaz alespoň částečné efektivity trhu.
Aktuální komentáře

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    Nebyla nalezena žádná data