Je jasné, že ropné produkty a vývoj jejich cen mají velký vliv na celý zbytek ekonomiky. Již několikrát jsme se zde věnovali problematice těžby a produkce ropy - první stupeň celé odvětvové vertikály, přejděme nyní dále a podívejme se na situaci v rafinérství. Pro přehlednost na začátek uveďme následující schéma, které ukazuje hrubé rozdělení celé vertikály odvětví:
Zdroj: Patria Finance
Klíčovým ukazatelem pro odvětví rafinérií je rafinérská marže, která také po samotné ceně ropy na světových trzích (a velikosti transportních nákladů a lokálních daních k ropným produktům vztažených) hraje relativně významnou roli při určování konečných cen paliv. Její velikost je v principu dána cenou ropy a cenou koše rafinérských produktů – tedy zejména benzínů a nafty. Jde tedy v obou případech o ceny komodit, která jsou určeny současným stavem/výhledem jejich nabídky a současným stavem/výhledem poptávky po nich. Tato marže je na trzích konkrétně tvořena zejména spredem mezi nákupem ropných futures a současným prodejem futures ropných produktů, což tvoří alternativu k fyzickému zpracování ropy a produkci benzínu, nafty a dalších produktů - u obou, tj obchodu na finančních trzích a fyzickou produkcí, musí být spred stejný, jinak je zde příležitost k arbitráži, která výši marží opětovně vyrovná.
Vývoj této marže (spolu s průměrem a +/- standardní odchylkou - první graf) a její korelaci s cenami ropy ukazují následující dva grafy:
Zdroj:KBC Securities,BP,Patria Finance
Korelace mezi rafinérskými maržemi a cenou ropy za období uvedené v grafu je relativně vysoká (0,46), z grafu 2 je patrné, že při nárůstu ceny ropy (vstupní cena) mají tendenci růst i marže - tj. růst u ceny koše rafinérských produktů (výstupní cena) tak, že roste rozdíl mezi těmito cenami (vstupní a výstupní). Přestože relativně k cenám ropy není rafinérská marže klíčová pro cenu konečných produktů, svou roli hraje (jak vidno z prvního grafu, dosahuje až 4 USD/barel, což již není zanedbatelná částka). Jaký bude jejich vývoj do budoucna? Částečnou odpověď dá závislost indikovaná v následujícím grafu:
Zdroj:KBC Securities,BP,Patria Finance
Patrný je dlouhodobější trend poklesu rafinérských marží, který je spojen s růstem světových rafinérských kapacit (a jejich mírou využití). Pro rozklíčování tohoto jevu je ovšem potřeba vnímat, zda situace na daném trhu je:
- "tlačena nabídkou"- tj. zvýšená produkce (expanze kapacit a jejich rostoucí využití) zde vede ke stlačení konečných cen rostoucími objemy produkce relativně k poptávce a tudíž vede i ke stlačení marží, ceteris paribus,
- "tažena poptávkou" - vyšší poptávka po palivech zvedne jejich ceny a marže, to vede k nárůstu návratnosti v odvětví a expanzi objemu kapacit.
Z těchto dvou uvedených schémat to první hrubě koresponduje s vývojem ukázaným v grafu. Nicméně je ale potřeba mít na paměti, že jde pouze o velmi zjednodušený pohled, mezihra mezi současnými a očekávanými maržemi (rozdíly mezi vstupními a výstupními cenami), investicemi do kapacit, jejich následný přebytek či nedostatek a následný konečný rozdíl mezi očekávanými a realizovanými maržemi je v praxi výrazně složitější a vývoj v čase se přelévá z jednoho scénáře do druhého. Reflexí tohoto faktu je mimo jiné existence investicemi vyvolaných cyklů v odvětví tomto a mnoha jemu podobných.
Vedle pokračující fluktuace marží v závislosti na výše uvedeném cyklu bude hlavním faktorem určujícím jejich dlouhodobější vývoj, podobně jako u samotné ceny ropy, technologický pokrok směrem k alternativním palivům a to, nakolik budou rafinérie schopny anticipovat tento vývoj a podle toho upravovat své investice. Tento pokrok, jak již zde bylo několikrát uvedeno, bude zejména tlačen (i) rizikem spojeným s koncentrací zásob ropy a její produkce v poměrně geograficky omezené části světa (která je navíc stále relativně politicky nestabilní), (ii) transferem bohatství od ropu převážně konzumujících do ropu produkujících zemí, (iii) škodami, které masivní využívaní ropy jako hlavního zdroje primární energie působí na přírodě a lidském zdraví a (iv) zhoršujícím se výhledem R/P poměru (jednak pro celý svět a jednak relativně mezi jednotlivými regiony).
Jiří Soustružník