Značná historická fluktuace cen ropy na světových trzích napovídá, že odpověď na otázku v nadpise není odpovědí jednoduchou ani jednoznačnou. Přesto se o ni pokusme alespoň z části. Začněme následujícím grafem, který ukazuje vývoj cen ropy v cenách daných let a v dolarech roku 2002. V této denominaci je vyznačen i dlouhodobý průměr a pásmo průměr +/- standardní odchylka.
Zdroj:BP, Patria Finance
Patrno je několik dlouhodobých period:
1. Značná rozkolísanost cen na počátku sledovaného období, který je zároveň obdobím vzniku samotného odvětví, a následující postupný pokles a zejména zmírnění fluktuací cen ropy.
2. Období třicátých až počátek sedmdesátých let, kdy, v porovnání s historickým standardem, byly ropné trhy v klidu s pásmem 10-15 USD/barel (v dnešních cenách),
3. Světová ropná krize v 70. a 80. letech vyvolaná událostmi na Středním Východě (rozhodnutí OPEC pro použití ropy jako nástroje proti nepřátelským státům při Arabsko-Izraelské válce (1973), revoluce v Íránu (1979) a invaze Iráku do Íránu (1980)).
4. Relativní stabilizace na konci osmdesátých let.
Odbočme nyní mírně a podívejme se na cenu ropy jako na celek skládající se ze dvou hlavních částí:
1. celkové náklady na její produkci (abstrahujme nyní od rozličných daní uvalených na produkci ropy v jednotlivých zemích),
2. zisková marže, kterou je možno rozdělit na:
- marže odpovídající kapitálové intenzitě odvětví a požadované míře návratnosti na investice do produkce ropy - tj. jakýsi přiměřený zisk
- dodatečná marže odrážející zejména míru kartelizace odvětví a velikost cenové (a příjmové) elasticity poptávky po ropě ve světě.
Z perspektivy uvedených bodů je možno fluktuace cen ropy v prvním grafu vysvětlit změnou jedné, či více částí uvedených výše. Pro demonstraci uveďme v následujícím schématu a grafech popis celého procesu produkce ropy a s ním související náklady (uvedené náklady jsou společnosti OMV).
Zdroj:OMV,RoyalDutchShell
I když se jednotlivé celkové náklady liší v čase a u jednotlivých, ať již státních, či soukromých těžebních společností (což je samozřejmě hlavně odrazem geograficko-geologických charakteristik jejich polí a použitých technologií na jejich vytěžení), uvedené indikuje, že celkové produkční náklady jsou znatelně pod obvyklou cenou ropy na trhu.
Část ziskové marže, jak bylo uvedeno, je nutná pro generování požadované návratnosti na kapitál investovaný do odvětví - ta je relativně konstantní (bezriziková sazba plus riziková prémie).
Z pohledu nastíněného výše je tak cena ropy promítána většinou do velikosti oné dodatečné marže, plynoucí z kartelizace odvětví a poměrně malé cenové elasticity poptávky po ropě ve světě.
Při pohledu do budoucnosti se přitom dá díky stále obtížnějšímu nahrazování rezerv a posunu nových objevů ve směru k obtížněji těžitelným prokázaným rezervám očekávat, že jak náklady na nalezení pole, tak na produkci ropy z něj budou stoupat. Tento efekt také pravděpodobně časem více než vyváží pokroky v technologiích užívaných v odvětví. Ovšem při současném (i) relativně malém podílu těchto nákladů na ceně ropy, a při (ii) relativně konstantní požadované návratnosti na investice do kapitálu v odvětví - tj. přiměřeném zisku (nutno ovšem podotknout, že vedle nákladů bude ze stejných důvodů růst asi i kapitálová intenzita), bude i budoucí trend a zejména fluktuace cen ropy odrazem hlavně kartelových rozhodnutí a disciplíně členů kartelů při jejich implementaci.
S uvedenou problematikou dodatečné marže, jinak řečeno rozdílem skutečné ceny ropy a její "tržní" velikostí (bez využití kartelových dohod), také úzce souvisí okruh transferů hodnoty od ropu konzumujících do ropu produkujících zemí.
Jiří Soustružník