Podle údajů ministerstva financí vzrostl ve 3. čtvrtletí letošního roku státní dluh na 476,7 mld. Kč z 452,3 mld. Kč v polovině roku. Za posledních dvanáct měsíců dluhy centrální vlády nabobtnaly o 70,4 mld. Kč (17%). V poměru k HDP (za poslední čtyři čtvrtletí) se poprvé v historii dostal státní dluh nad 20% HDP (konkrétně o dvě desetiny procentního bodu). V pololetí tento poměr činil 19,4% HDP, loni 17,4% HDP.
K financování státního dluhu používá ministerstvo financí ve zvýšené míře dluhopisy. Objem emitovaných dluhopisů se od loňského září zvýšil o 94 mld. Kč (47%). Naopak v rámci strategie prodlužování durace (průměrné doby do splatnosti) státního dluhu objem státních pokladničních poukázek ve stejném období klesl o 28 mld. Kč (14%). Durace státního dluhu, včetně swapových operací, se tak zvýšila na 3,32 roku z 3,28 roku na konci června.
Pro zajímavost: v roce 1993 se vláda za každého z nás zadlužila závazky v hodnotě 15 377 Kč, nyní každý z nás dluží 46 720 Kč a na konci roku to bude již téměř 50 tisíc (49 607 Kč). Vezmeme-li v potaz celkový veřejný dluh, potom na každého občana ČR připadá dluh přesahující 56 tisíc korun a úroky, které musí být vypláceny investorům za ochotu půjčovat českému státu přijdou letos každého z nás na více než 2 200 Kč.
Činit jakékoli dlouhodobé projekce vždy znamená přijmout předpoklady o záměry vlády ve fiskální oblasti. Pokud se vládě podaří naplnit předsevzetí zakotvená v reformě veřejných rozpočtů, měl by se veřejný dluh zvýšit z letošních 24% HDP na 37% HDP, resp. 39% HDP po zahrnutí ČKA. Zastaví-li se však reformní úsilí na deficitech veřejných rozpočtů na úrovni 4% HDP, do konce desetiletí veřejný dluh vyšplhá na 51% HDP a o rok později dokonce přesáhne hranici 2 biliónů korun. Tou dobou by každý z nás platil jen na úrocích z veřejného dluhu téměř 10 tisíc korun ročně. Teoreticky by při těchto deficitech, úrokové sazbě 4,5%, tříprocentní inflaci a tříprocentním růstu HDP, konvergoval veřejný dluh až k 270% HDP. Je zřejmé, že se buď tato či příští vláda bude muset odvážit k dalším razantním zásahům v rozpočtové politice.
David Marek