komentář doplněn
Spotřebitelské ceny se v dubnu meziměsíčně snížily o 0,1%, meziročně se zvýšily o 3,2%. Inflace tak klesla na nejnižší úroveň od prosince 1999. Do dubnových inflačních čísel nejvýrazněji promluvily zlevnění plynu, pokračující sestupný trend u cen potravin a posezónní slevy cestovních kanceláří. Naopak výrazněji směrem vzhůru se pohnuly ceny piva, pohonných hmot. Duben je po březnu druhým měsícem klesající inflace, nikoli však posledním. Meziroční míra inflace by měla klesat až do července, kdy by mohla klesnout na úroveň dvou procent, případně mírně pod tuto úroveň. Již od května by se však měla inflace ponořit pod cílový interval ČNB, kde by mohla vytrvat až do konce roku, případně až do dubna následujícího roku.
Podívejme se detailněji na jednotlivé inflační a deflační faktory. Protože celkový index spotřebitelských cen klesl, začněme položkami, kde se ceny snižovaly. Pokles cen plynu pro domácnosti o 8,2% se promítl do indexu spotřebitelských cen 0,165 procentního bodu. Ke snížení této položky, jejíž cena je regulována, přispěl zejména pokles dovozních cen této komodity. Cena plynu na světových trzích klesla za poslední rok o 35% a pokles dovozních cen podpořilo také zhodnocení koruny vůči dolaru, jež za posledních dvanáct měsíců dosáhlo již 13%. Plyn se tak dováží o téměř polovinu levněji než ve stejném období loňského roku. Připomeňme, že směrem dolů se regulované ceny energií pohnuly poprvé od roku 1991. V dubnu klesaly také ceny potravin. V průměru se snížily o 0,4%, když nejvýrazněji zlevnily masné výrobky, zelenina a ovoce. Ceny brambory se již přehouply do další fáze svého ročního cyklu a po předchozích výrazných přírůstcích v dubnu prakticky stagnovaly. Celkem se pokles cen potravin podepsal na poklesu celkové inflace 0,1 procentního bodu. Obdobným způsobem zasáhly do vývoje inflace mimosezónní slevy cestovních kanceláří, jež jsou příčinou poklesu cen v oddíle rekreace o 0,6%.
Na druhé straně spektra inflačních faktorů se nachází očekávané zdražení pohonných hmot o 7,8% v průměru, kde příčinou je především růst cen ropy na světových trzích. V průběhu března se cena ropy zvýšila v průměru o 17% a v dubnu přidala dalších téměř 9%. Růst dovozních cen ropy a ropných produktů naštěstí zmírnilo zhodnocení koruny k dolaru. V březnu koruna vůči americké měně posílila o téměř 2%, v dubnu dokonce o 4,4%. Druhým faktorem, jež tlačil inflaci směrem nahoru je zdražení piva o 4,6%. Lze očekávat, že se jednalo o jednorázové zdražení zohledňující předchozí postupný vzestup výrobních nákladů.
Jak již bylo napsáno v úvodu, inflace klesá a bude klesat i nadále. Naše prognózy inflace se nachází téměř ve středu prognóz ČNB a ani prognózy pro delší časový horizont nenasvědčují hrozbu nenaplnění cíle, jež si ČNB vytyčila. Z tohoto důvodu neočekáváme brzké změny úrokových sazeb.
David Marek