komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se ve 3. čtvrtletí reálně zvýšil o 3,4% po revidovaném růstu o 2,4% (původně 2,1%) ve 2. čtvrtletí. Podle očekávání lze za příznivým výsledkem nalézt především výrazné zvýšení výdajů domácností na spotřební zboží. Překvapením je ovšem akcelerace investiční poptávky. Vzhledem k revizi dat za předchozí čtvrtletí zůstala nenaplněna očekávání ohledně výrazné mezikvartální změny. V tomto měřítku dosáhl hospodářský růst 0,7%, stejně jako ve 2. čtvrtletí.
Spotřební výdaje domácností vzrostly o 1,7% ve srovnání s předchozím čtvrtletím, resp. o 7,3% meziročně. Výraznější procentní nárůst byl naposledy zaznamenán přesně před sedmi lety. Faktorem číslo jedna za rostoucí spotřebou domácností je zvýšení disponibilního důchodu, jež dosáhlo 5,8% (meziročně; ve stálých cenách). Korelace mezi výdaji domácností na spotřebu a hrubým disponibilním důchodem dosahuje hodnoty 0,99. Druhým faktorem, jehož význam ovšem bývá poněkud nadsazován, je zvýšení půjček domácností. Meziročně se sice objem půjček domácností zvýšil o reálně o 35,6%, v absolutním měřítku je ovšem zvýšení půjček pouze čtvrtinové ve srovnání s nárůstem disponibilního důchodu. Jinými slovy za růstem spotřeby domácností stojí z 80% růst mezd a platů a z 20% rostoucí zadlužování. Spotřeba domácností přispěla k růstu HDP 4,1 procentního bodu.
Výdaje vlády podle očekávání meziročně klesly o 1,1%. Důvodem je vysoká srovnávací hodnota z loňského 3. čtvrtletí, kdy došlo k podstatnému růstu vládních výdajů v souvislosti s odstraňováním povodňových škod. Výdaje vlády ubraly z růstu HDP 0,2 procentního bodu.
Hrubá tvorba fixního kapitálu vzrostla o 1,2% ve srovnání s předchozím čtvrtletím a 3,9% meziročně. Investiční aktivitě v ČR napomáhají reinvestované zisky zahraničních investorů, ale patrně také politika nízkých úrokových sazeb v kombinaci s postupně rostoucím zájmem bank o segment středních a menších firem. Měsíční produkční statistiky naznačovaly, že za oživením investiční aktivity stojí především stavební zakázky. Dnešní údaje to potvrzují. Investice do budov a staveb se meziročně reálně zvýšily o 7,2%. Zatímco investice do strojů a zařízení pouze o 1,8%. Zajímavé přitom je, že v samotném stavebnictví investice klesly o 30,4%. Po roce a půl se růst české ekonomiky začal opírat také o investice, což je příznivé zejména z dlouhodobého pohledu, neboť potenciál ekonomiky lze podle standardních modelů zvýšit nárůstem fyzického a lidského kapitálu. Investice do fixního kapitálu přidaly k růstu HDP 1,3 procentního bodu.
Zásoby tentokrát růst HDP mírně zpomalily (o 0,3 procentního bodu). Jejich zvýšení dosáhlo 10,8 mld. Kč (stále ceny roku 1995), zatímco loni ve 3. čtvrtletí vzrostly o 11,9 mld. Kč.
Saldo čistého vývozu se propadlo na 51,1 mld. Kč (stále ceny roku 1995), což je o 5,7 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. Vývoz zboží se sice reálně zvýšil o 9,7%, dovoz ovšem dokonce o 10,1%. To ovšem bylo zřejmé již měsíčních statistik zahraničního obchodu a cen v zahraničním obchodu. Obdobně dovoz služeb převýšil jejich vývoz. Nicméně prohlubování vnější nerovnováhy se ve srovnání s 2. kvartálem poněkud zmírnilo. Zatímco ve 2. čtvrtletí ubral čistý vývoz z růstu HDP 2,8 procentního bodu, nyní je to jen 1,5%.
Dnešní výsledky vedly k přehodnocení celoroční prognózy růstu HDP na 2,8%. Pro příští rok očekáváme zvýšení HDP o 3,0%. Přes dnešní příznivé výsledky patrně nenastane zemětřesení v úrokových sazbách. Je proto několik dobrých důvodů. Předně v české ekonomice stále existuje mezera výstupu, jež se nakumulovala v loňském roce a v první polovině letošního roku. Při naplnění našich prognóz by k jejímu uzavření mělo dojít v průběhu roku 2005. Dále, tempo růstu spotřeby domácností by se mělo zmírnit realizací reformy veřejných rozpočtů, a to zejména skrze zvýšení sazeb spotřebních daní a přeřazení řady důležitých položek ze snížené do základní sazby DPH. To by mělo omezit riziko poptávkových inflačních tlaků, resp. zbrzdit promítání nákladových tlaků do inflace. Relevantním scénářem je podle našeho názoru zvyšování úrokových sazeb v druhé polovině příštího roku.
V mezinárodním srovnání se česká ekonomika růstem svého HDP zařadila do prostřed pole středoevropských zemí. Slovensko a Polsko patrně dosáhnout o něco rychlejšího růstu HDP. Slovinsko a Maďarsko by naopak měly růst pomaleji. Rychleji by měl výkon českého hospodářství růst také ve srovnání s Evropskou unií. Letošní dvouprocentní rozdíl v tempech růstu HDP by měl opět o malý krůček snížit náš odstup od průměru EU.
Obr.: Dosud známé výsledky HDP ve 3. čtvrtletí 2003
Zdroj: ČSÚ, Eurostat, národní statistické úřady
David Marek