Odhad vnitřní hodnoty akcie je proces, který je založen na relativně malém množství poměrně jednoduchých principů, jejich aplikace v praxi je ale většinou komplikovaná. Přitom míra toho, na kolik odhady fundamentální hodnoty akcie určují její cenu na trhu je samozřejmě předmětem mnoha názorů - od téměř naprosté ignorance fundamentu technickými investory, po ty čistě zaměřené na hodnotové ukazatele. Konečné rozuzlení tohoto problému - tj. vlivu odhadů hodnoty na cenu akcie (či obchodovaných aktiv obecně) však nelze čekat už proto, že samotný odhad je čistě subjektivní.
Pro ty, kteří se domnívají, že fundament hraje alespoň nějakou roli při určení ceny akcie, popř. pro ty, které zajímá samotný koncept hodnoty firmy, je určen tento článek.
Hodnotu společnosti a jejího vlastního jmění lze v principu odhadnout na základě tří metod:
1. diskontování cash flow (DCF),
2. násobky porovnatelných společností,
3. valuace na principu (reálné) opce
Použití násobků, jako je P/E, P/BV, EV/EBITDA (EBIT, FCF) apod., je relativně jednoduché, ale pouze velmi hrubé, ignorující např. specifika společností. Vyvstává zde někdy i problém cirkulární reference (např. při omezeném počtu společností v jednom sektoru na daném akciovém trhu, či regionu). Velikost daného násobku a hlavní princip této valuace je přitom určen stejnými faktory, jaké vstupují do DCF (současné cash flow, jeho očekávaný růst a riziko).
Valuace na principu opcí je vhodná v případě, kdy společnost má v rámci svých operací, či plánů možnost (ne povinnost) v budoucnu učinit významné kroky jako je expanze (např. na základě vlastněného patentu), pozastavení výroby, její výrazné modifikace apod. DCF většinou hodnotu této opce ignoruje - neodráží hodnotu onoho "moci, ale nemuset"; valuace na opčním základě je ovšem ve srovnání s dalšími dvěma postupy komplikovaná, včetně komunikace jejích mechanismů, předpokladů a závěrů.
DCF, tvořící ve svých mnoha formách většinou rozumný kompromis mezi mírou komplexnosti modelů a použitelností v praxi, je tak nejrozšířenější metodou a patrně jí i zůstane. Přestože variací na DCF je bezpočet (mezi ně se dá bez problémů zařadit i např. módní odhad hodnoty společnosti na základě EVA), jejich základ a princip je bez výjimky stejný. Následující schéma ukazuje princip odhadu hodnoty společnosti a hodnoty jejího vlastního jmění na základě DCF. Zobrazeny jsou samozřejmě pouze nejdůležitější vazby a proměnné obsažené v běžném modelu:
 |
Zdroj: Patria Finance
Schéma, i přes svou značnou zjednodušenost, indikuje, že proces odhadu hodnoty společnosti a jejího vlastního jmění není většinou žádnou rychlou kalkulací - pro hrubou představu např. velikost našeho modelu pro Český Telecom se pohybuje kolem 1 MB, pro ČEZ, Komerční banku a Unipetrol kolem 1.5 MB. Nutno ovšem podotknout, že cílem není ani druhý extrém - tj. velice komplexní model odrážející i málo významné faktory, protože jeho význam do značné míry tkví i v relativně lehké a rychlé interpretaci mechanismu a síly vlivu hlavních proměnných (kterých může být stále několik desítek) na hodnotu akcie.
Proces odhadu hodnoty společnosti a jejích akcií se dá rozdělit na dvě části: (i) čistě technickou (např. správná vazba mezi výsledovkou, rozvahou a kalkulací volného cash flow, dodržení interakce mezi výsledným poměrem zadlužení založeným na tržních hodnotách a poměrem zadlužení vstupujícím do modelu, použití správných diskontních sazeb pro příslušný druh cash flow atd.) a (ii) ekonomickou, kdy se jedná o výběr, počet a následně konkrétní velikost vstupních proměnných modelu. Tato část se pak dá rozdělit na následující oblasti (vyznačené v uvedeném schématu):
1. Velikost tržeb, marží, operačních zisků;
2. Velikost nutných/plánovaných investic do fixních aktiv a pracovního kapitálu, které společně s bodem 1 a daněmi určí velikost volného cash flow produkovaného aktivy společnosti (tj. cash flow k dispozici akcionářům a věřitelům);
3. Struktura financování společnosti - současná, popř. cílová;
4. Požadovaná míra návratnosti na vlastní jmění společnosti, náklad dluhu, vzájemný poměr dluhu a vlastního jmění založený na jejich tržních hodnotách a následně vážený průměr nákladů kapitálu společnosti WACC.
Pro ty, které zajímá detailnější komentář k uvedeným bodům budou určeny naše následující články.
Jiří Soustružník