Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Evropa: naděje ještě žije

Evropa: naděje ještě žije

4.12.2003 14:36
Autor: 

Evropská unie, a celý kontinent, zažívá zase jeden obtížný rok: růst ekonomik v eurozóně bude letos zřejmě jen 0,4%, a to jen díky malým zemím na okraji eurozóny. Dva hlavní „tahouni“ fungují spíše jako závaží: Německo letos bude nespíše stagnovat, francouzská ekonomika dosáhne růstu 0,2%. Konkurenti EU mají lepší vyhlídky – americká ekonomika zřejmě letos dosáhne růstu o necelá 3% (ovšem také díky masivnímu uvolnění rozpočtové politiky, viz náš předchozí komentář Pohádka o dvou rozpočtech, aneb kde je rozpočtová krize ...), stejně jako Austrálie či Japonsko. Příští rok zřejmě nebude o mnoho lepší, Amerika by měla růst opět o cca 2 procentní body rychleji než eurozóna.

Evropané se mohou utěšovat, že jejich patetické výsledky alespoň nevyvolávají obavy z velkých nerovnováh a turbulencí, na rozdíl od USA. Amerika má schodek na běžném účtu ve výši 5% HDP, schodek státního rozpočtu 6% HDP, zanedbatelné soukromé úspory a rekordní soukromý dluh ve výši 85% HDP. Evropa nemá ani jeden z těchto příznaků finanční krize, zato ale má dvojnásobnou nezaměstnanost než USA.

V čem je tedy „evropský problém“? Pravděpodobně ve zkostnatělosti tří největších ekonomik eurozóny: Německa, Francie a Itálie. Tyto tři země představují více než 75% produkce eurozóny a v posledních letech brzdí růst ostatních zemí o cca 0,5-1,0 procentního bodu.

Důvody špatných výsledků velké trojky jsou známé: vysoké daně, neefektivní a demotivující sociální systém, intervenční instinkty jejich vlád (lhostejno zda levicových či pravicových) a zuřivý odpor odborových svazů vůči jakýmkoliv reformám, které by zavedly větší flexibilitu na trh práce. Ale spory okolo (ne)dodržování Paktu stability a růstu, kde Francie a Německo se vyhnout pokutě za překročení maximálně přípustné hranice schodku jen díky své politické síle, vedou ke konfrontaci neúspěchů velké trojky a relativních úspěchů zemí jako je Irsko, Finsko či Španělsko. A ve všech těchto srovnáních se ukazuje, že reformy zvyšují efektivnost ekonomik a nijak přitom nesnižují sociální postavení a životní úroveň zaměstnanců.

Reformy německé a francouzské vlády z léta letošního roku jsou prvními signály, že i tito „obři“ se dávají do pohybu. Makroekonomické fundamenty jsou v eurozóně dobře nastaveny, pokud by se podařilo napravit pokřivené a deformované „mikro,“ mohla by Evropa pomýšlet na podstatně vyšší ekonomický růst a možná by se i zbavila svého komplexu z Ameriky ...

Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
14:00HU - Jednání MNB, základní sazba