Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Zamyšlení nad rejstříkem zástav

Zamyšlení nad rejstříkem zástav

24.11.2003 13:54
Autor: 

S účinností od 1. ledna 2002 existuje v ČR možnost zřídit zástavní právo zápisem do rejstříku zástav spravovaného Notářskou komorou ČR. Tato úprava umožňuje dlužníkům zajišťovat své závazky zástavním právem k movitým věcem, aniž by bylo nutné jejich předání zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě. Jako předmět zástavy může sloužit též věc hromadná (například podnik či zásoby) a dále nemovitosti, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Ve všech uvedených případech musí být sepsána zástavní smlouva ve formě notářského zápisu a zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku zástav.

Byť je nová úprava přínosem, vykazuje některé nedostatky, jejichž odstranění by bylo žádoucí; mezi ně patří např.: rejstřík zástav je veden v elektronické podobě, přičemž aplikace, která slouží notářům k vyplňování údajů do tohoto rejstříku, není vždy uživatelsky přátelská; vyplňování údajů pro zápis do rejstříku je zdlouhavé; aplikace na druhé straně v některých případech neumožňuje údaje do rejstříku zadávat dostatečně podrobně; aplikace není uzpůsobena pro všechny zástavy (například v případě složitějších souborů movitých věcí); nejsou dostatečně definována pravidla, která by vymezovala údaje, jež mají být v rejstříku zástav uvedeny. Obecně se dá říci, že celý proces zřízení, vzniku a změn zástavního práva není po technické ani právní stránce příliš flexibilní.

Nedokonalosti lze též shledat z pohledu třetích osob, které se chtějí přesvědčit o existenci zástavních práv k věcem, jež mají zájem například koupit či přijmout do zástavy (například v souvislosti s poskytnutím bankovního úvěru nebo s dodavatelským financováním). Nahlížení do rejstříku zástav je nepraktické, aplikace například neumožňuje snadno vyhledávat údaje v rejstříku podle osoby zástavního dlužníka/zástavce, obtížné je též vyhledat údaje o konkrétní věci/souboru věcí, k nahlédnutí do rejstříku zástav je navíc třeba osvědčit právní zájem nebo předložit souhlas vlastníka zástavy. Tím vším je oslabována základní funkce rejstříku zástav, kterou by měla být ochrana třetích osob v dobré víře.

Do budoucna by bylo vhodné se též zamyslet nad koncepcí rejstříku zástav. Stávající pojetí je totiž poměrně úzké a do rejstříku se zapisují pouze zástavní práva a nikoliv jiné způsoby zajištění (například zajišťovací převody, výhrady vlastnického práva), a to pouze pokud se týkají movitých věcí, hromadných věcí a některých nemovitostí, nikoliv však jiných práv a majetkových hodnot. V současné době má proto rejstřík zástav jen omezenou vypovídací hodnotu a třetí osoby se na něj mohou spolehnout jen ve velmi omezené míře. O tom, že jsou možné i jiné přístupy, svědčí například úprava obsažená v Jednotném obchodním zákoníku, který byl přijat ve většině států USA. Tato úprava komplexně pokrývá řadu způsobů zajištění a dokonce i jiné transakce, pokud je jejich ekonomickou podstatou v konkrétním případě zajištění (povahu zajištění by tak mohla mít například koupě zboží na leasing, komisní prodej zboží či postoupení pohledávek).

Závěrem lze konstatovat, že rejstřík zástav se v ČR stal přínosnou pomůckou, kterou je však v současné podobě třeba užívat se značnou dávkou opatrnosti a skepse. Ke zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí v ČR by proto bylo přínosné další zdokonalování právní úpravy v této oblasti.

Robert Rabas
Weinhold Legal

Důležité upozornění Weinhold Legal

Weinhold Legal

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data