komentář doplněn
Index cen průmyslových výrobců v říjnu vzrostl podle očekávání o 0,6% především kvůli přechodu na zimní ceny elektřiny pro velkoodběratele a pokračujícímu růstu cen v potravinářském průmyslu. Naopak výrazný pokles (3,4%) byl zaznamenán v koksování a rafinérském zpracování ropy. Meziroční změna v průmyslových produkčních cenách se ze zářijové nuly opět propadla do záporných čísel (-0,1%). Bezinflační období v produkčních cenách již trvá 21 měsíců.
Přechod na zimní ceny elektřiny je pravidelná každoroční záležitost. Letos v říjnu to znamenalo růst cen o 5,3%. I kdyby ceny v ostatních průmyslových odvětvích stagnovaly, zimní ceny elektřiny by zajistily zvýšení indexu produkčních cen o 0,4%. Potřetí v řadě se výrazně zvýšily ceny v potravinářském průmyslu, o což se zasloužilo nejen dražší vepřové a drůbež, ale také mléko a mouka. Ostatně právě kvůli dražší mouce oznámily zdražení své produkce pekárny, kolem čehož se rozvířila mediální aféra. Růst cen v potravinářském průmyslu a zdražování potravin v obchodech patrně ještě není u konce. Farmářské ceny se v říjnu zvýšily o dalších 1,8%. Rostly ceny jak rostlinné, tak živočišné produkce. Letošní nepřízeň počasí (sucho) a korekce dlouhodobě nízkých cen vepřového a drůbeže jsou v současnosti hlavními inflačními faktory napříč celým spektrem cenových indexů. Přitom právě pokles cen v zemědělství spolu s absencí změn regulovaných cen byly nejdůležitějšími příčinami dezinflace a následní deflace v ČR.
Již příští měsíc by měly průmyslové produkční ceny definitivně opustit deflační pásmo. Nicméně prozatím není důvod k znepokojení, neboť příčinou obnoveného růstu cen jsou nákladové inflační tlaky v zemědělské výrobě a potravinářském průmyslu. Na konci roku by podle našeho odhadu mohla inflace v produkčních cenách dosáhnout 0,6% a v závěru příštího roku by mohla překonat tři procenta.
David Marek