Měřítkem reálné a nominální konvergence zemí střední a východní Evropy se v posledních letech staly průměrné hodnoty v Evropské unii. Jenže po rozšíření EU se tyto hodnoty změní. Možnosti jsou dvě: nadále sledovat průměry dnešní patnáctky EU, nebo začít s novými měřítky, průměry EU-25.
Pro ilustraci jsme se pokusili spočítat, jak by změnily průměrné hodnoty budoucí pětadvacítky členských zemí EU u dvou základních proměnných, HDP na obyvatele v (v PPS) a cenové hladiny. Podle našich výpočtů by průměr EU-25 byl v letošním roce o 3% nižší než průměr EU-15. Možná je tak nízký pokles zarážející, když průměrná úroveň budoucích deseti členů EU (ACC-10) je ve srovnání s dnešní EU-15 poloviční. Příčina tkví v jejich relativní velikosti. Zatímco v EU-15 vzniká 19,4% celosvětového HDP, v ACC-10 jen 1,7%. Následující obrázek ukazuje, jak se změní pozice jednotlivých ekonomik k průměru EU po rozšíření.
Obr. 1: HDP na obyv. ve srovnání s průměrem EU-15 a průměrem EU-25 v roce 2003
Zdroj: Eurostat (EU-15), Patria Online (EU-25)
Česká ekonomika by si letos polepšila změnou "benchmarku" o necelé dva procentní body. Její HDP na obyvatele (v PPS) by se posunul z 61,3% průměru EU-15 na 63,1% průměru EU-25. Vezmeme-li v potaz nedávnou revizi českého HDP, potom by letošní výkonnost české ekonomiky měla dosáhnout necelých 67% průměru EU-25. Pro srovnání Řecko by se mělo pohybovat na 70% průměru EU-25, Portugalsko o půl procentního bodu výše.
Obdobně by se měla změnit průměrná cenová hladina při rozšíření na EU-25. Cenová hladina v ČR by se v roce 2001 (poslední dostupná data Eurostatu) posunula z 46,9% průměru EU-15 na 48,4% průměru EU-25. V letošním roce by se česká cenová hladina měla pohybovat těsně pod 50% průměru EU-25.
Obr. 2: Cenové hladiny ve srovnání s průměrem EU-15 a průměrem EU-25 v roce 2001
Zdroj: Eurostat (EU-15), Patria Online (EU-25)
Rozšíření EU může přinést mírné zmatky ve statistice. Ve hře je harmonizace statistiky (viz nedávná revize HDP), ale také srovnávání ke starým a novým měřítkům. Na srovnání s průměry za celou EU jsou založeny například dotace ze strukturálních fondů EU. Pro nové členy EU by bylo výhodné, pokud by se průměr i nadále počítal ze současné patnáctky. Současné členské země by samozřejmě uvítaly rozšíření výpočtu průměru na všechny země, neboť by se tím snížila laťka pro vyplácení dotací z rozpočtu EU.
Pokud bychom odhady ekonomické úrovně jednotlivých regionů ČR (v členění NUTS 2) upravili o nedávnou revizi HDP a změnu výpočtu průměru EU, přiblížily by se jednotlivé regiony podstatně blíže hranici pro příjem dotací ze strukturálních fondů. Kdoví, co se ještě může objevit a odříznout české regiony od tolik očekávaných peněz ze společné pokladny EU?
Obr. 3: HDP na obyvatele v jednotlivých regionech ČR podle různých měřítek
Zdroj: Patria Online
David Marek