Americké podílové fondy se v posledních 3 měsících staly centrem podobného vyšetřování, jaké potkalo v loňském roce investiční banky a makléřské firmy. Báze a podstata obvinění je sice rozdílná, hlavní aktéři na straně práva však zůstávají stejní (Eliot Spitzer, SEC), stejně tak jako poškození - jednotliví retailoví investoři. Jména, která se nejčastěji ve spojitosti s těmito skandály objevují, zahrnují Janus Capital Group, Strong Capital Group, Bank One Corp., Bank of America Corp. a nyní nejnověji také Alliance Capital Management.
Co je tedy podílovým fondům především vytýkáno? Obvinění se vztahuje na dvě aktivity, obě z pohledu amerického práva nezákonné:
* Obě aktivity zneužívají faktu, že americké fondy stanovují své NAV (net asset value) v 16:00 newoyrského času, zatímco akcie, které mají fondy v portfoliu, mohou být obchodované v podstatě non-stop. V prvním případě docházelo k tomu, že některé hedge-fondy nakupovaly podílové listy po 16:00 za cenu toho dne a využívaly tak informací, které se objevily až po zavření trhu a nebyly reflektované v ceně podílové listu. Tato operace je nezákonná, protože podle pravidel musí být takovéto obchody uskutečňovány za cenu příštího obchodního dne, která bude dané informace již reflektovat
* Druhá operace je nazývána "market-timing" - časování trhu. Některé hedge-fondy využívaly, resp. zneužívaly faktu, že podílové fondy oceňovaly cenné papíry ve svém majetku cenou, která byla "off-market". Mnoho fondů ve Spojených státech např. oceňuje zahraniční akcie ve svých portfoliích cenou, která odpovídá závěrečné ceně na lokálním trhu. Investor, který vidí pozitivní vývoj trhu ve Spojených státech a je schopen nakoupit podílové listy za cenu aktuálního dne v U.S. má zisk v podstatě jistý - evropské akcie budou růst na trhu ve Spojených státech příští den skoro jistě reflektovat.
Podle posledních informací je na spadnutí dohoda, resp. mimosoudní vypořádání. Jeho součástí by měla být kompletní změna interních postupů, kontrolních mechanismů a regulatorní úpravy segmentu podílových fondů - "postižené" fondy by měly v podstatě sloužit jako "odstrašující" příklad, současně by však měly jít příkladem. Eliot Spitzer vyjednává s každou firmou zvlášť, a proto není vůbec jisté, jaký postih bude té které firmě vyměřen.
Podstatně palčivější je však otázka, jestli v souvislosti s těmito skandály nehrozí americkým fondům krize důvěry, odliv klientů a snížení majektu. Ano i ne.
* Ano proto, že na rozdíl do investičních bank, které mohly být považovány za něco dosti vzdáleného retailovému investorovi, jsou podílové fondy subjektem spravujcím peníze 95 milionů Američanů. Všichni vědí, že o peníze jde až v první řadě a pokud na ně člověku někdo sáhne, obvykle pak nezná bratra. Dalším problémem - nyní již pro celý trh - může být fakt, že fondy ve Spojených státech nyní drží rekordně nízké hotovostní pozice. Jakékoliv větší výběry by pravděpodobně byly doprovázeny "nucenými" prodeji na trhu a to by bylo něco, z čeho by hlava začala bolet leckoho (proto se dnes objevily spekulace, že ranní pokles futures byl způsoben obavou z tohoto jevu ve světle včerejšího obvinění Alliance Capital Holding).
* Ne proto, že peníze potřebují vydělávat a v současné době mnoho alternativ pro retailového klienta není. Výnosy dluhopisů jsou na rekordně nízké úrovni a nemovitosti jsou "over". Navíc, historicky dochází k přesunu formy vlastnictví akcií od jednotlivých akcií k podílovým fondům - je to pro mnoho investorů pohodlnější a v konečném důsledku i levnější.
Suma sumárum, situace není pro fondy rozhodně růžová, zatím se však nejedná o žádnou katastrofu. Částečně možná proto, že není této kauze věnována taková mediální pozornost, jako tomu bylo v případě investičních bank a brokerů. Nepochybně i proto, že poškození jednotlivých podílníků bude podstatně hůře kvantifikovatelné. Na druhé straně ale není na místě tuto kauzu podceňovat - sentiment investorů je věc velmi vrtkavá a poškozená pověst se bude fondům jen velmi těžko vracet zpět.
Petr Žabža