Chystáte se založit politickou stranu? Přemýšlíte o tom, co napsat do programu a jak získat co nejvíce voličů na svou stranu? Zapomenout byste neměli na ekonomická témata. Na která ale klást důraz? Na co jsou voliči citliví?
Politika a ekonomika patří neodmyslitelně k sobě. Programy politických stran musí reflektovat ekonomické preference voličů, má-li být strana úspěšná, a naopak ekonomické úspěchy vlády mohou zvýšit šance na znovuzvolení v příštích volbách. Pokusili jsme se zjistit, která ekonomická témata voliče zajímají, a která by tak politické strany měly preferovat ve svých programech. Návod je poměrně jednoduchý. Porovnali jsme vývoje voličských preferencí vlády se základními ekonomickými proměnnými. Voličské preference vlády jsme získali ze dvou zdrojů. Prvním z nich jsou výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, druhým výsledky šetření stranických preferencí zpracovaného Centrem pro výzkum veřejného mínění. Preference vlády jsme sestavili jednoduše součtem stranických preferencí stran zúčastněných ve vládní koalici. Sledované období pokrývá vlády v letech 1992-1996, 1996-1998, 1998-2002 a současnou vládu. Vynecháno bylo ovšem první pololetí roku 1998, tj. období dočasné vlády mezi pádem vláda Václava Klause a předčasnými volbami. Ekonomická témata zastupovaly následující proměnné: hrubý domácí produkt (meziroční změna), míra nezaměstnanosti (podle výsledků výběrové šetření pracovních sil), kurz koruny k euru (ECU), poměr salda běžného účtu platební bilance k HDP, inflace (meziroční změna CPI) a meziroční změny průměrné nominální a reálné mzdy.
Následující tabulka ukazuje korelační koeficienty voličských preferencí vlády a jednotlivých ekonomických proměnných.
 |
Je zřejmé, že voliči jsou nejvíce citliví na vývoj nezaměstnanosti, kde můžeme nalézt silnou negativní korelaci mezi oblibou vlády a výší míry nezaměstnanosti. Při výpočtu korelace jsme posunuli časovou řadu míry nezaměstnanosti o jedno čtvrtletí dozadu, neboť výsledky výběrového šetření pracovních sil jsou zveřejňovány se zpožděním zhruba jednoho čtvrtletí. Pro výsledek to ovšem není příliš důležité, pokud bychom tak neučinili, dosáhla by korelace hodnoty 0,90. S vývojem nezaměstnanosti do určité míry souvisí hrubý domácí produkt. I zde by bylo namístě posunout při výpočtu korelace časovou řadu HDP o čtvrtletí zpět kvůli termínu zveřejnění dat. Nicméně korelační koeficient by byl příliš nízký (0,23). Nejsilnější korelaci získáme srovnáním preferencí vlády s HDP posunutým o rok zpět. To je možné vysvětlovat dvěma způsoby. Buď voliči vstřebají informaci o vývoji HDP se zpožděním tří čtvrtletí (zpoždění o jedno čtvrtletí jde na vrub termínu zveřejnění údajů o HDP). Pravděpodobnější je ovšem hypotéza, že změny v HDP s určitým zpožděním sleduje trh práce a jeho stav potom ovlivňuje voliče.
 |
Zdroj: CVVM, ČSÚ, Patria Online
Obraz vlády může vylepšit také rychlý růst nominálních mezd. Výsledky nejsou nijak překvapivé, jak nezaměstnanost, tak mzdy jsou ekonomické proměnné, které se domácností bezprostředně týkají. Zajímavé ovšem je, že korelace mezi voličskými preferencemi a nominálními mzdami je podstatně silnější než vztah mezi preferencemi a reálnými mzdami. Že by voliči trpěli peněžní iluzí? To může vysvětlit nečekané zjištění, že voličské preference jsou kladně korelovány s výší inflace.
Ekonomická témata jistě nejsou jediným předmětem zájmu voličů, úspěšná politická strana si ovšem nemůže dovolit nevěnovat jim pozornost. Chcete-li vyhrát příští parlamentní volby, neměli byste zapomenout zmínit ve svém programu nezaměstnanost a mzdy. Samozřejmě v co nejrůžovějších barvách …
David Marek