Dnes zveřejněné údaje o hospodářství USA ve 3. čtvrtletí jsou mimořádně příznivé, a to nejen kvůli dalšímu zrychlení růstu, ale také z hlediska struktury hrubého domácího produktu. HDP se mezikvartálně zvýšil o 1,7% (anualizováno: 7,2%). Podle u nás obvyklého měřítka (meziroční změna) zrychlil hospodářský růst v USA z 2,5% ve 2. čtvrtletí na 3,3% a vrátil se tak na úroveň průměrného tempa v posledních padesáti letech.
Obr. 1: Růst ekonomiky USA dosáhl dlouhodobého průměru (meziroční změna)
Zdroj: Bureau of Economic Analysis
Největší podíl na solidním výkonu americké ekonomiky mají nadále spotřebitelé. Jejich útraty se zvýšily o 6,6% (anualizovaná mezikvartální změna se kterou budeme pracovat i nadále) a na růstu HDP o 7,2% se podílely 65%. Svým dílem přispěla i vláda, jejíž výdaje na spotřebu a investice vzrostly o 1,3%. Snad nejdůležitější informací je ovšem skutečnost, že se konečně dostavilo výraznější oživení investiční aktivity. Hrubá tvorba fixního kapitálu se zvýšila o 9,3% a na růstu celkového HDP se podílela jednou pětinou. V rámci tvorby kapitálu se nejvíce zvýšily investice do bydlení (20,4%), vybavení a software (15,4%). Právě ve vývoji investic leží jeden z hlavních rozdílů mezi eurozónou a USA. Zatímco v USA zažívá investiční aktivita silné oživení, eurozóna stále hlásí záporná čísla.
Jedním z nejvíce diskutovaných témat současnosti je schodek běžného účtu USA. Aktuální data nicméně ukazují, že vnější ekonomické vztahy USA se vyvíjí nadmíru příznivě. Zatímco vývoz se po poklesu v předchozích třech kvartálech zvýšil o 9,3%, dovoz v podstatě stagnoval (+0,1%). Že by konečně zabralo oslabení dolaru? Vzhledem k tomu, že v eurozóně je situace opačná a čistý export se zhoršuje, tak patrně ano.
Růst americké ekonomiky již nestojí jen na útratách domácností a vládních výdajů na boj proti terorismu. pomáhají zmírnit cyklický výkyv. Silné oživení investiční aktivity by ovšem mohlo předznamenat začátek trvalejšího obratu k lepšímu. Daňové balíčky prezidenta G. W. Bushe a Greenspanova agresivní měnová politika přináší své ovoce. Pozitivní informace navíc přináší také poslední data z trhu práce, jehož stav byl hlavním důvodem skepse některých ekonomů. V září se nezaměstnanost snížila ve 22 státech Unie, v 16 stagnovala a ve 12 se zvýšila. Nevyřešenou otázkou ovšem zůstává, zda při oživení hospodářského růstu obrátí americká vláda kormidlem a začne opět snižovat rozpočtové schodky.
David Marek