Počty nezaměstnaných a riziko ztráty zaměstnání patří mezi ekonomické ukazatele, při kterých zbystří i lidé, jež se ekonomií jinak nezabývají. O významu indikátorů trhu práce jsme psali minulý týden v článku
Ekonomika a politika aneb návod jak vyhrát volby. Právě dnes zveřejnil Český statistický úřad výsledky posledního výběrového šetření pracovních sil, jež se týkalo 3. čtvrtletí letošního roku. Veselé čtení to ovšem není.
Celková zaměstnanost se za posledních dvanáct měsíců snížila o 53,3 tis. osob a míra zaměstnanosti klesla na 54,7%. Po zastavení poklesu zaměstnanosti v letech 2001-2002 představuje letošní rok návrat ke klesajícímu trendu (viz obr. 1)
Obr. 1: Míra zaměstnanosti v ČR (podíl zaměstnaných na počtu všech osob ve věku 15 a více let)
Zdroj: ČSÚ, Výpočty: Patria Online
Na poklesu míry zaměstnanosti se podílely dva faktory. Předně došlo ke zvýšení nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných (podle metodiky ILO) vzrostl za poslední rok o 37,2 tis. a ve 3. čtvrtletí dosáhl 409,1 tis. osob. Míra nezaměstnanosti vzrostla ze 7,2% loni ve 3. čtvrtletí a 7,5% letos ve 2. čtvrtletí na rovných 8%. Míru zaměstnanosti ovšem dále snižuje také rostoucí počet ekonomicky neaktivních osob, tj. takových, které nepatří mezi zaměstnané, ale ani nezaměstnané (např. studenti, důchodci, ženy na mateřské dovolené). Počty ekonomicky neaktivních osob v posledních letech zvyšují zejména rostoucí zástupy starobních invalidních důchodců a zvyšující se počet studentů vysokých škol. Vývoj zaměstnanosti je jedním z důležitých faktorů hospodářského růstu, a proto klesající míra ekonomické aktivity nevěstí nic dobrého.
Obr. 2: Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob ve věku 15 a více let)
Zdroj: ČSÚ, Výpočty: Patria Online
Zajímavé informace přináší pohled do struktury zaměstnanosti. Zatímco počet zaměstnanců a podnikatelů se zaměstnanci klesl, osob samostatně podnikajících na živnostenský list opět přibylo (viz třetí graf). Buď rostoucí tenze na trhu práce podněcuje nezaměstnané k vlastním podnikatelským aktivitám, nebo v ČR dále bují „Švarc systém“ motivovaný „daňovou optimalizací“.
Obr. 3: Struktura zaměstnanosti (tis. osob)
Zdroj: ČSÚ
Na poklesu zaměstnanosti a růstu nezaměstnanosti se v současné době podílí jak negativní fáze hospodářského cyklu tak neřešené a prohlubující se strukturální problémy. Revize HDP sice poněkud zamlžily hodnocení současného stavu české ekonomiky, nemění ovšem skutečnost, že výkon ekonomiky pravděpodobně zaostává za svým potenciálem. S cyklickým výkyvem na trhu práce by měla pomoci stabilizační hospodářská politika. Podstatně obtížnější bude vypořádat se s rostoucí strukturální nezaměstnaností. Regionální a oborový nesoulad nabídky práce a poptávky po práci podporuje nízká mobilita pracovních sil a existence „pasti chudoby“.
Průvodním jevem nárůstu strukturálních problémů na trhu práce je pokles míry participace na trhu práce (míry ekonomické aktivity). V pozadí této úvahy je hypotéza, že jednou z příčin poklesu celkového počtu pracovních sil je prohloubení dlouhodobé nezaměstnanosti, dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí ochotu a schopnost získat zaměstnání a raději hledají únikovou cestu v podobě invalidních a předčasných důchodů. Znalost problémů na trhu práce může odradit také mladé lidi, kteří raději prodlouží svůj pobyt na vysokých školách.
Na závěr uveďme doporučení Mezinárodního měnového fondu, jak se vypořádat se strukturální nezaměstnaností:
* Snížení daňového zatížení práce
* Snížení restriktivních ochranných opatření na trhu práce odrazující firmy od najímaní nových zaměstnanců
* Zvýšení mobility pracovních sil
* Omezení štědrosti dávek v nezaměstnanosti
* Omezení role odborů při vyjednávání o mzdách – s velikostí a silou odborů rostou reálné náklady práce a klesá poptávka po práci
A jak se vypořádá s rostoucí nezaměstnaností česká vláda? Výše citovaná analýza
Ekonomika a politika aneb návod jak vyhrát volby ukazuje, že jí jde o hodně. Nezaměstnanost není jen zrcadlem hospodářského vývoje, ale také schopností vlády.
David Marek