ČSÚ: nezaměstnanost podle metodiky ILO ve 3Q 8,0%

Převážnou část zaměstnaných osob představují zaměstnanci (3 894,5 tis.), ale jejich počet se snížil proti 3. čtvrtletí minulého roku o 74,4 tis. Podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti se tak snížil o 0,6 procentního bodu na 82,4 %. Klesly zejména počty zaměstnanců ve školství o 29,0 tis. Vývoj je v tomto odvětví m.j. sezónně ovlivněn ukončením pracovních smluv na dobu určitou ke konci školního roku (o 8,4 tis.). Počet zaměstnanců se dále snížil ve zpracovatelském průmyslu (o 26,6 tis.), v odvětví doprava, skladování a spoje a v zemědělství. Pokračoval i pokles členů produkčních družstev o 8,4 tis.

Podíl podnikatelské sféry (podnikatelé se zaměstnanci, podnikatelé bez zaměstnanců a pomáhající rodinní příslušníci) se proti 3. čtvrtletí 2002 zvýšil o 0,8 bodu na 17,0 % celkové zaměstnanosti. Počet těchto osob dosáhl 805,0 tis., což je o 29,8 tis. více než před rokem. Značně se zvýšil zejména počet podnikatelů bez zaměstnanců (o 26,9 tis.) a to především ve stavebnictví (o 12,5 tis.), dopravě, skladování a spojích a v zemědělství a lesním hospodářství.

Přes pokles počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním se v hodnoceném období meziročně zvýšil počet druhých zaměstnání o 8,0 tis. na 122,6 tis. Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců, kteří představují více než polovinu všech pracujících s druhým zaměstnáním.

Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO činil 409,1 tis., z toho bylo 231,6 tis. žen (56,6 %) a v porovnání s 3. čtvrtletím minulého roku se zvýšil o 37,2 tis. Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) dosáhla podle výsledků výběrového šetření 8,0 %. Odlišná metodika zjišťování se bezprostředně promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, když míra registrované nezaměstnanosti byla ve 3. čtvrtletí vyšší o 1,9 procentního bodu. Rozdíly ve výši uvedených ukazatelů jsou obvyklé prakticky ve všech členských zemích Evropské unie. Meziroční tendence růstu obou měr je však téměř shodná (obecná míra nezaměstnanosti se zvýšila o 0,8 bodu, míra registrované nezaměstnanosti o 0,7 bodu).

Převážná část nezaměstnaných (70,8 %) jsou osoby se základním a středním vzděláním bez maturity. Tato skutečnost se projevila i ve značné diferenciaci míry nezaměstnanosti vypočtené pro jednotlivé stupně vzdělání. Nižší míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,4 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,8 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (23,1 %) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,6 %).

Počet ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se proti 3. čtvrtletí minulého roku zvýšil o 60,7 tis. a dosáhl 3 510,5 tis. Tento přírůstek byl způsoben převážně vyšším počtem studentů na středních a vysokých školách a nárůstem počtu invalidních důchodců. Pokles zaměstnanosti a rostoucí počty nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních se projevily ve snížení míry zaměstnanosti. Podíl zaměstnaných na počtu všech osob ve věku 15 a více let se snížil z 55,6 % ve 3. čtvrtletí 2002 na 54,7 % ve 3. čtvrtletí letošního roku. Z výsledků výběrového šetření vyplývá, že rozdíly v regionálních mírách zaměstnanosti jsou velké a krajské míry se pohybují v intervalu od 49,6 % v Moravskoslezském kraji do 59,8 % v Praze.

V rámci úplné harmonizace národního dotazníku se standardem EU jsou ve výběrovém šetření zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 3. čtvrtletí tohoto roku činil jejich počet 294,3 tis., tj. o 22,8 tis. méně než ve stejném období roku 2002. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (97,9 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25-34letých (celkem 50,6 tis.) vyplývá z vysokého počtu žen na další mateřské dovolené nebo v domácnosti, které mají zájem o své pracovní uplatnění. Počet těchto osob značně stoupá ve věku 50 a více let. V pětileté skupině 50 až 54 let je to 21,9 tis., ve skupině 55-59 let 35,3 tis. a ve skupině šedesátiletých a starších 50,3 tis.; rozhodující část zájemců o práci jsou starobní důchodci a osoby pobírající invalidní důchod.

Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Rozdíly mezi počtem nezaměstnaných podle mezinárodní definice a mezi počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání jsou podrobněji vysvětleny ve čtvrtletní publikaci ČSÚ.