Příští čtvrtek opět usedne bankovní rada ke kulatému stolu a bude rokovat o stavu české ekonomiky. Na závěr jí čeká hlasování o úrokových sazbách. Tentokrát budou mít navíc členové bankovní rady nastudované velké situační zprávy včetně nových prognóz hospodářského růstu a inflace. Zřejmě celý český finanční trh očekává, že sezóna „rate cutů“ skončila. V poslední době se ovšem objevilo poměrně dost nových informací hovořících pro uvolnění měnových podmínek.
Předně je nutno se zmínit o reformě veřejných rozpočtů. Z pohledu měnové politiky je důležité, že patrně projdou všechny navrhované změny v oblasti daní. Zvýšení daní by mělo schladit rychle rostoucí domácí spotřebitelskou poptávku, přičemž právě rychlé zvyšování dluhů domácností jsou předmětem obav ČNB. Schválení daňových změn tedy ČNB částečně rozvazuje ruce a dává možnost uvolněním měnových podmínek podpořit investiční aktivitu, která stále strádá. Jedním z hlavních problémů české ekonomiky je již dlouhodobě nevhodný mix hospodářských politik. V době, kdy se konečně schyluje ke zpřísnění fiskální politiky se nabízí možnost kompenzace uvolněnější měnovou politikou.
Do prognóz ČNB se patrně promítne také poslední série snižování odhadů růstu německé ekonomiky. Německá vláda snížila odhad hospodářského růstu své země v letošním roce z 0,75% na nulu. Odhad pro příští rok klesl ze 2,0% na 1,7%. Syndikát šesti německých ekonomických institutů předpovídá své zemi v letošním roce nulový růst HDP. Příští rok by mělo tempo růstu zrychlit na 1,7%. Investorská důvěra v Německu se v říjnu překvapivě snížila. Index institutu ZEW klesl na 60,3 bodu ze zářijových 60,9 bodu. Již v červencové Zprávě o inflaci ČNB píše, že by rozdíl mezi potenciálem ekonomiky a jejím skutečným výkonem měl přetrvat až do poloviny roku 2005. Horší očekávání pro Německo to jistě nezlepší.
Do třetice, vývoj inflace v posledních měsících se odchýlil od předpokladů ČNB. Zotavení z deflace je pomalejší než se čekalo.
Velkou neznámou ovšem je, co by se stalo s kurzem koruny, kdyby úrokové sazby na krátkém konci výnosové křivky klesly pod sazby v eurozóně. Možná právě obavy z výrazného rozkolísání kurzu koruny mohou zabránit uvolnění měnových podmínek.
I přes výrazný inflační impuls v podobě růstu spotřebních daní a změn v DPH, směřuje naše prognóza inflace pro druhou polovinu roku 2004 a první polovinu roku 2005 do spodní poloviny cílového koridoru. Vrátka k nižším úrokovým sazbám ještě nejsou zavřená. Co se ale téměř jistě nestane, je zvýšení úrokových sazeb. Pokud čekáte, zda úrokové sazby ještě klesnou, jistě neuděláte chybu, když počkáte. Co kdyby se ČNB nakonec rozhodla přeci jen ještě jednou zakročit…
David Marek