V pátek se vynořila informace, že Česká republika bude muset zavést ekologické daně povinné v EU. Spotřební daň u pohonných hmot již máme, nově by ale české domácnosti měly platit daň ze spotřeby elektřiny, zemního plynu a uhlí. Pokud ČR uspěje se žádostí o přechodné období, měly by tyto daně doplnit daňovou soustavu v roce 2007. Jak se promítnou nové daně do inflace, rodinných financí a státního rozpočtu?
Ministerstvo financí ústy svého mluvčího oznámilo, že uvažuje o zavedení nejnižších možných sazeb. Minimální sazby v EU jsou přitom následující:
Elektřina: 0,50 euro/MWh pro podnikatele a 1,00 euro/MWh pro nepodnikatelské subjekty
Zemní plyn: 0,15 euro/GJ pro podnikatele a 0,30 euro/GJ pro nepodnikatelské subjekty
Uhlí: 0,15 euro/GJ pro podnikatele a 0,30 euro/GJ pro nepodnikatelské subjekty
Kvantifikaci dopadů zavedení nových spotřebních daní komplikuje skutečnost, že cena elektřiny a zemního plynu není jedna. Navíc ceny plynu a uhlí jsou v ČR uváděny v jiných jednotkách. Proto jsou následující výpočty pouze orientační. Pokud by byly uplatněny uvedené minimální sazby, největší vliv na index spotřebitelských cen a výdaje domácností by mělo zdražení plynu. Váha plynu ze sítě v indexu spotřebitelských cen činí 1,96%. Při současném kurzu koruny k euru by nová daň mohla zvýšit cenu plynu až o 3,5 haléře za kWh. Pokud odhadneme současnou průměrnou cenu plynu pro domácnosti na 800 Kč/MWh, znamenalo by to v procentním vyjádření zdražení o 4,4%. Index spotřebitelských cen by se zvýšil o 0,09%. Podle statistické ročenky ČSÚ činila průměrná spotřeba zemního plynu na 1 osobu v roce 2000 248,5 metrů krychlových. Trojčlenná rodina tedy ročně spotřebovala 745,5 metrů krychlových plynu, tj. 6 926 kWh. Zdražení o 4,4% by jí ročně přišlo na 245 Kč. Rozdíly ovšem budou značné, něco jiného je používat plyn pouze na vaření v panelákovém bytu nebo pomocí něj vytápět rodinný domek. Stejně jako téměř nikdo nepobírá průměrnou mzdu, nikdo není průměrným spotřebitelem plynu.
Elektřina se na výdajích českých domácností podílí 3,32%, alespoň podle vah v indexu spotřebitelských cen. Zavedení minimální sazby spotřební daně v EU by zvýšilo cenu elektřiny zhruba o 3 haléře na kWh. Při průměrné ceně pro domácnosti 3,50 Kč/kWh (abstrahujme od různých sazeb a tarifů), by tak elektřina podražila o 0,9%, což by index spotřebitelských cen zvýšilo o 0,03%. Průměrná roční spotřeba dosáhla v roce 2000 podle ČSÚ 1 345,6 kWh na osobu. Trojčlenná domácnost by díky nové spotřební dani musela ročně zaplatit zhruba o 122 Kč více. I zde platí námitka, že v jednotlivých případech mohou být dopady výrazně odlišné.
Tuhá paliva jsou ve spotřební koši zastoupena pouze 0,34%. Orientační propočet provedený na cenách ostravského černého uhlí (cca 3 900 Kč za tunu včetně dopravy a složení) ukazuje, že by zavedení spotřební daně zvýšilo cenu uhlí zhruba o 0,2% a dopad do indexu spotřebního koše by dosáhl pouze 0,01 promile.
Zavedení minimálních sazeb spotřebních daní u elektřiny, plynu a uhlí by podle výše uvedených výpočtů přispělo k inflaci zhruba jednou desetinou procentního bodu.
Daně nejsou jen nákladovou položkou jejich plátců, ale také příjmem státního rozpočtu. Na základě výše uvedených údajů lze dopočítat, že spotřební daň u zemního plynu by přinesla do rozpočtu dodatečných 830 mil. Kč, daň z elektřiny zhruba 415 mil. Kč. Celkem by státní rozpočet mohl získat dodatečnou miliardu a čtvrt.
David Marek