V minulém článku zaměřeném na porovnání cen elektřiny v některých zemích OECD jsme viděli, že ČR byla (data z roku 2001) jednou z nejlevnějších zemí jak co se týče koncových cen pro domácnosti, tak co se týče cen v průmyslu.
Pro dokreslení mezinárodního porovnání uveďme ještě růst cen v jednotlivých zemích za posledních 12 let. První graf ukazuje růst cen elektřiny pro domácnosti od roku 1990, je vidět, že ČR byla zemí s nejvyšším růstem, následována Maďarskem. Francie, jeden z nejvýznamnějších evropských hráčů na trhu s elektřinou, zlevnila o více než 30%, v Německu, „pyšnícím se“ poklesem cen na velkoobchodní úrovni se koncové ceny téměř nezměnily, což jistě cílem liberalizace v této zemi nebylo.
Zdroj: ERU, IEA
Druhý graf ukazuje vývoj růstu cen elektřiny v průmyslu od roku 1990, i zde je ČR na jedné z vedoucích pozic.
Zdroj: ERU, IEA
V kontextu tohoto a předešlého článku je tedy minimálně pozoruhodné, že i přes nejvyšší zaznamenaný růst mezi sledovanými zeměmi byly koncové ceny u nás na konci sledovaného období stále na jedné z nejnižších úrovních.
Interpretace tohoto vývoje a konečného stavu přitom není jednoznačná, ekonomicky je jejím jádrem vývoj dosahované návratnosti (a její poměr k požadované míře návratnosti) investovaného kapitálu na všech stupních elektro-energetické vertikály (generace, transmise, distribuce, popř. obchod). Tomuto se budeme detailněji věnovat v některém z dalších článků.
Jiří Soustružník
Další díly ze série o elektrické energii:
Platíme za elektřinu příliš mnoho?
Jak to vypadá se spotřebou elektřiny ve vašem kraji?
Co potáhne spotřebu elektrické energie v České republice?