komentář doplněn
Průmyslová výroba se v srpnu meziměsíčně zvýšila o 2,7% a ukončila tak čtyřměsíční řadu záporných čísel. V meziročním srovnání se objem průmyslové produkce zvýšil 8,0%. K růstu celkové produkce v českém průmyslu nejvíce přispělo výrazné zvýšení výroby automobilového průmyslu a rafinérií.
Srpnové ekonomické statistiky, resp. jejich meziroční změny, jsou výrazně ovlivněny loňskými povodněmi, jež podtstaně snížily základ pro meziroční srovnání. Průmyslová výroba se loni v srpnu meziročně snížila o 2,8%, zatímco v prvních sedmi měsících loňského roku vzrostla výroba o 5,3%. Díky tomu mohlo být letošní srpnové meziroční srovnání tak vysoké, jak bylo. Příznivých hodnot ovšem dosáhly průmyslové statistiky nejen díky loňským záplavám, o čemž svědčí konec meziměsíčních poklesů. Při hledání příčin napříč oborovou strukturou jsme ovšem odkázáni pouze na meziroční změny, neboť jiné údaje „Rychlé informace ČSÚ“ neobsahují (bazické indexy jsou uvedeny až v detailních informacích, které budou k dispozici až koncem měsíce). Dostupná data bohužel nedovolují rozlišit vliv nízké základny z loňského roku a skutečného aktuálního vývoje v průmyslu. Nejvyššího meziročního přírůstku bylo dosaženo ve výrobě dopravních prostředků (+23,7%). Dvouciferného zvýšení produkce se dočkaly také chemický a farmaceutický průmysl (16,2%), výroba koksu a zpracování ropy (14,8%) a gumárenství a plastikářství (11,1%). Patrně nikoho nepřekvapuje pokračující pokles kožedělného (-9,8%) a textilního průmyslu (-8,4%).
Průmyslový sektor si udržel u v srpnu mzdovou zdrženlivost. Průměrná mzda v průmyslu v srpnu dosáhla 15 561 Kč, což je o 3,6% (3,7% reálně) více než loni v srpnu. Naproti tomu produktivita práce vzrostla o 12,6%, díky čemuž se jednotkové mzdové náklady snížily o 8,0%. Dlužno dodat, že k poklesu mzdových nákladů přispělo také snížení zaměstnanosti v průmyslu. Za posledních dvanáct měsíců se počet osob zaměstnaných v průmyslu snížil o 45,5 tis.
Srpnové údaje z průmyslového sektoru jsou sice pozitivní, pohled na dosavadní letošní údaje ovšem prozatím drží optimismus na uzdě. V pěti měsících byla meziměsíční změna záporná a jen ve třech kladná. Stagnace hospodářského růstu v EU a domácí investiční aktivity negativně ovlivňuje produkci i zaměstnanost v průmyslu. Exportérům tentokrát ovšem pomáhá oslabení kurzu. Reálný efektivní kurz (deflovaný indexem cen průmyslových výrobců) je nyní zhruba o 8% slabší než před rokem. I proto pro celý letošní rok stále očekáváme zhruba pětiprocentní zvýšení průmyslové výroby.
David Marek