V jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí Evropský soudní dvůr („ESD“) opět posílil princip svobody usazování v rámci EU ve prospěch účastníků trhu, kdy prohlásil určitá daňová opatření členského státu za neslučitelná s právem EU
Jedním z hlavích cílů Evropského společenství je vytvoření a zajištění fungování jednotného vnitřního trhu, založeného na svobodě volného pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu. Podnikatelé ze všech členských států by tedy měli získat stejné příležitosti pro jejich podnikání v rámci celé EU. Za účelem dosažení tohoto cíle jsou členské státy povinny odbourat omezení, která by bránila uplatňování těchto svobod. Jedním z nejvýznamnějších prvků, které v současnosti ovlivňují ekonomické rozhodování podnikatelských subjektů a zároveň mohou být překážkou volného pohybu zboží či služeb, jsou zejména daně.
V jednom ze svých posledních rozhodnutí se ESD vyjádřil k otázce zdaňování příjmů ve vztahu mateřská – dceřiná společnost, resp. k možnosti mateřské společnosti odečítat si od svých příjmů náklady vynaložené na financování dceřiných společností v jiných členských státech. Zde je třeba uvést, že dle příslušné směrnice upravující zdaňování ve vztahu mezi mateřskými a dceřinými společnostmi usazenými v různých členských státech, by měly být eliminovány jakékoliv výhody či nevýhody vyplývajících z daňových předpisů pro zdaňování příjmů s ohledem na výše uvedený vztah mezi mateřskou a dceřinou společností.
V uvedeném případě ESD posuzoval, zda je v souladu s komunitárním právem omezení možnosti odpočtu nákladů vynaložených mateřskou společností se sídlem v jednom členském státě v souvislosti s podílem na základním kapitálu dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě pouze na případy, kdy poskytnuté prostředky byly vynaloženy, byť i nepřímo, na dosažení zdanitelných příjmů ve státě sídla mateřské společnosti.
ESD takovouto národní právní úpravu označil za porušující výše uvedenou směrnici, kterou interpretoval s ohledem na princip svobody usazování. Dle tohoto rozhodnutí ESD nesmí vnitrostátní daňový právní předpis omezit možnost odpočtu nákladů vynaložených mateřskou společností na její dceřiné společností založené v jiných členských státech tak, že tento odpočet učiní závislým na tom, že dané náklady vedou přímo či nepřímo k zdanitelným příjmům v členském státě mateřské společnosti. Svoboda usazování má tedy přednost před potřebou zabránění snižování daňových příjmů členských států.
Ačkoliv se tento rozsudek vztahuje zejména k daňovým předpisům, jednoznačně potvrzuje přístup ESD, jako jednoho z nejvýznamnějších orgánů EU, ve vztahu k odbourávání překážek ohrožujících fungování vnitřního trhu. Uvedené daňové předpisy sice přímo nebrání zakládání dceřiných společností v jiných členských státech, ale daňová nevýhodnost financování dceřiných společností jejich zakladateli má prakticky stejné důsledky, které by mělo podmínění založení dceřiné společnosti např. zaplacením určitého zvláštního poplatku.
Lze tedy uzavřít, že výše uvedený přístup ESD by měl být zárukou odbourání překážek ztěžujících rozvoj podnikání v rámci EU, a to nejen čistě právních ale i ekonomických.
Stanislav Servus
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal