Minulý článek zabývající se strukturou spotřeby elektrické energie u nás doplňuje následující graf, který ukazuje podíl jednotlivých krajů na celkové spotřebě elektřiny v roce 2002. Je jasné, že tento je dán jednak velikostí kraje ve smyslu počtu obyvatel (tj. velikostí spotřeby domácností, které jsou vcelku druhým největším konzumentem elektrické energie u nás - viz minulý článek
ZDE) a také místem působení největších průmyslových (popř. dopravních a podniků služeb) podniků u nás.
Z grafu je jasné, že Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj mají dohromady téměř 30% domácí spotřeby, významný je i kraj Středočeský. Velká spotřeba elektřiny v těchto regionech je do značné míry vysvětlena právě velkou koncentrací velkých průmyslových podniků (viz. dále). Nemalý podíl na spotřebě má i Praha, kde hraje roli jednak velká koncentrace obyvatel a to, že zde má sídlo poměrně mnoho významných společností.
Zdroj: ERU, Patria Finance
Zajímavý je i detailnější pohled na podíl spotřeby v jednotlivých krajích - tj. jaký podíl tam mají dvě největší skupiny konzumentů elektrické energie u nás - průmysl a domácnosti. To demonstruje následující graf. I když existují výjimky, velký podíl průmyslu je většinou spojen s větší důležitostí kraje co se týče podílu na celkové spotřebě v republice (a naopak, jak demonstruje jih Čech a Moravy, popř. Vysočina), což je intuitivní. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou přitom relativně významné - (i) podíl průmyslu kolem 25% u nejméně průmyslových krajů, naopak kolem 40% u nejvíce zprůmyslněných oblastí a (ii) podíl domácností od pouze zhruba 12% v nejprůmyslovějších oblastech do 25-30% na opačném konci spektra.
Zdroj: ERU, Patria Finance
Vysoký význam průmyslu v jednotlivých krajích v kontextu naší ekonomiky neznamená pouze velký význam pro spotřebu elektřiny, ale často stále velké problémy co se týče jeho restrukturalizace a zaměstnanosti - sever Moravy je typickým příkladem (podotkněme, že vysoká strukturální nezaměstnanost v daných regionech pravděpodobně působí i na snižování spotřeby elektrické energie v domácnostech). Její úspěch (restrukturalizace) tak bude v těchto oblastech znatelně ovlivňovat prodeje a zisky distributorů a obchodníků s elektrickou energií - např. SME, nyní patřící do skupiny ČEZ.
Naopak v oblastech s velkou spotřebou domácností se obchodníci s elektrickou energií zaměří na tento segment (po jeho liberalizaci v roce 2006). Zde velká atomizace zákazníků vyžaduje rozdílný marketingový a prodejní přístup (včetně podpůrných systémů), než je tomu u korporátních klientů. Dynamika možných přechodů k jiným dodavatelům elektřiny bude pravděpodobně výrazně nižší, než je tomu u velkých zákazníků.
Uvedené grafy tedy indikují, na jaký typ strukturálních změn mohou být více citlivé tržby a zisky jednotlivých distributorů a obchodníků v regionech (tj. jakému typu rizika, či příležitosti jsou v tomto smyslu vystaveni) - či na změny na straně domácností (vyšší vybavenost elektrickými spotřebiči, typ topení apod.), či na změny struktury a technologie produkce v průmyslu a jeho klesající podíl na HDP na úkor méně energeticky náročných služeb. Zatímco prví je relevantní např. pro Prahu, druhé pro již zmiňovanou SME, či SČE.
Jiří Soustružník