Ve středu se uskuteční pravidelné jednání bankovní rady, které je vždy na konci měsíce zasvěceno otázkám měnové politiky. Půjdou úrokové ještě níže nebo již nastal čas na jejich návrat k vyšším úrovním?
Jako téměř vždy není ani na konci září situace černobílá. Centrem pozornosti ČNB a argumentem proti dalšímu snížení úrokových sazeb je rychle rostoucí zadlužení domácností. Vzniká v ČR nebezpečná dluhová bublina? V mezinárodním srovnání je zadlužení českých domácností a jejich schopnost splácení závazků stále velmi příznivá. Je ovšem pravdou, že se jedná bezprecedentní situaci v české ekonomice, a tak je opatrnost strážců měny (a ekonomiky) pochopitelná. Dalším ze sady argumentů proti nižším sazbám je poměrně příznivý růst HDP ve 2. čtvrtletí. Vadou na kráse je skutečnost, že se o něj zasloužily pouze spotřeba domácností a hromadění zásob. Proti snížení úrokových sazeb hovoří také oslabení kurzu koruny. Za poslední rok koruna oslabila vůči euru o 5,7% a ve srovnání s úrovní na konci června, kdy byly naposledy sníženy úrokové sazby, je slabší o 1,5%. Jenže v posledních dnech se kurz vydal opět k silnějším hodnotám a smazal značnou část předchozích ztrát.
 |
Pro další uvolnění měnových podmínek hovoří dvě důležité skutečnosti. První z nich je inflační prognóza. Pozornost centrální banky by se měla zvolna posouvat k poslednímu čtvrtletí příštího roku a prvního kvartálu roku 2005. Červencová Zpráva o inflaci obsahuje graf inflační projekce ČNB, který má v tomto období podobný průběh jako naše projekce na obrázku. Střed inflační prognózy sice zůstává v cílovém koridoru, nicméně velmi blízko jeho dolní hranice. Nedojde-li tedy ke změně inflační projekce, otevírá se s posunem v čase o další kvartál kupředu prostor pro uvolnění měnových podmínek. A jaké jsou možnosti změny prognózy inflace. Na jedné straně ČNB v posledním zápisu z jednání bankovní rady konstatuje, že rizika stávají prognózy jsou vychýlena směrem nahoru kvůli vnějším nákladovým faktorům, rozuměj ropě a kurzu. Jenže na obou trzích začal vítr foukat opačným směrem. Pro stanovení prognózy inflace je také důležitý odhadovaný hospodářský vývoj v zahraničí. A tam si na zlepšení ještě budeme muset počkat. Výhled pro eurozóny zůstává stále temný, jak ukazuje následující tabulka prognóz Mezinárodního měnového fondu
 |
* změna ve srovnání s dubnovými odhady
Pramen: IMF, World Economic Outlook, April 2003, September 2003
Bankovní rada sice osvědčila svou pružnost, nicméně nyní je stále ve hře jedna obrovská neznámá – rozpočtová reforma. Je pravděpodobné, že právě její konečná podoba, může ovlivnit postoj tvůrců měnové politiky. Nicméně s posilováním koruny se opět pozvolna otevírají dvířka k nižším úrokovým sazbám.
David Marek