Vláda včera v nečekaně lehkých bolestech povila rozpočet na příští rok. Jako každé správné novorozeně se ani výsledovka státu neobejde bez křtu. Problém je v tom, že jméno zákon vládnímu návrhu určitě nedá všech 200 kmotrů a kmoter a obtížné může být, aby se na jménu shodla alespoň většina.
Vláda poněkud překvapivě sestavila rozpočet se schodkem „pouhých“ 114,97 mld. Kč místo dlouho inzerovaných 118 mld. Kč. Ke snížení schodku byly vyčleněny tři miliardy z nově nalezených příjmů ve výši 11,4 mld. Kč. Zbytek padl na dodatečné požadavky jednotlivých resortů. Nejvíce z dodatečných příjmů dostal Fond dopravní infrastruktury (2,8 mld. Kč), ministerstvo školství pro vysoké školy (1,7 mld. Kč) a ministerstvo zemědělství na dotace rolníkům (1,2 mld. Kč). Na vědu a výzkum se našlo 800 mil. Kč. Celkové výdaje se tak vyšplhaly na 868,8 mld. Kč , (34,8% HDP), výdaje jsou propočteny na 753,8 mld. Kč, (30,2 % HDP). Zajímavé je, že příjmy by se měly ve srovnání s letošním rokem zvýšit o 9,9%, zatímco nominální HDP by se měl dle předpokladů, na nichž byl rozpočet sestaven zvýšit pouze o 5,6%. Vysvětlení naleznete níže.
Má ovšem smysl upínat se na 115 mld. Kč? Nemá. Předně navržený rozpočet počítá s přijetím zákonů upravujících příjmy i výdaje státního rozpočtu. Ve své podstatě nejde o nic jiného než stavění vzdušných zámků. Bitva o některé významné položky (příjmy z nepřímých daní a výdaje na nemocenskou) ještě neskončila. Dalším důvodem, proč brát rozpočtová čísla s rezervou, je manipulace s mimořádnými příjmy a výdaji. Na jedné straně jsou zde urychlené (a nejisté) platby za UMTS licence (což ovšem není zadarmo) a deblokace zahraničních dluhů, na straně druhé stará známá písnička v podobě úhrady ztrát ČKA. Pro ilustraci: neuhrazená ztráta ČKA z minulých let činila ke konci července 93 mld. Kč a do konce roku by měla klesnout na 76 mld. Kč. V návrhu rozpočtu na příští rok se ovšem počítá s úhradou pouze 19 mld. Kč. I kdyby do odpadkového koše v podobě bilance ČKA již nespadlo žádné další smetí a platby z rozpočtu ve prospěch ČKA pokračovaly stejným tempem (jak uvádí ministr financí Bohuslav Sobotka), nezbavila by se současná vláda transformačních dluhů do konce svého volebního období a nechala by tak nemilý dáreček pro své nástupce.
Vláda se ocitla pod palbou kritiky ze všech stran. Pro nezávislé ekonomy a nezávislou ČNB je reforma příliš měkká, pro odbory příliš razantní. Jedni volají po snižování daní zátěže, druzí chtějí více brát „bohatým“. Navíc v parlamentním klání byla vyhlášena totální válka, kdy opozice nehodlá jednat o žádném, byť ekonomicky a politicky nekontroverzním návrhu. Střednědobá stabilizace veřejných financí je bohužel jen prvním krokem v řadě reforem, jež by tato země potřebovala. K vytvoření efektivní státní správy, nemá smysl přidávat rovnoměrně všem státním zaměstnancům. Přechod k příspěvkově definovanému důchodovému systému nesmaže tendenci ke stále větším schodkům. Zdravotnictví je z finančního pohledu časovanou bombou. Česká republika bude potřebovat ještě mnoho odvážných ministrů financí…
David Marek