Mezi nejspolehlivější ekonomické statistiky posledních let bezesporu patří státní dluh. Pravděpodobnost jeho zvýšení hraničí s jistotou. Nezklamala ani za 2. čtvrtletí: dluh ústřední vlády se zvýšil o 23,2 mld. Kč na 452,3 mld. Kč. V poměru k hrubému domácímu produktu (za poslední čtyři čtvrtletí) státní dluh vzrostl na 19,5% z 18,7% na konci 1. čtvrtletí a 17,4% v loňském roce. Nutno dodat, že informace o státním dluhu ke konci června byla známa již na začátku července, kdy ministerstvo financí vypustilo do světa zprávu o duraci státního dluhu. Dnes zveřejněné údaje doplňují informaci o skladbě dluhu a vládních garancích.
Zvýšení státního dluhu má velmi jednoduchou příčinu - schodkové hospodaření vlády. Schodek státního rozpočtu dosáhl ke konci května 53,4 mld. Kč, vládní dluh se za prvních šest měsíců letošního roku zvýšil o 56,4 mld. Kč. Státní dluh nyní roste šestnáctiprocentním tempem, a protože HDP v běžných cenách se v prvním pololetí zvýšil pouze o 4%, je zřejmé, že za této konstelace nemůže v brzké době dojít k zastavení růstu poměru dluhu k HDP.
V rámci struktury financování státního dluhu došlo opět k přesunu od krátkodobých instrumentů k cenným papírům s dlouhou dobou do splatnosti. Zatímco objem emitovaných pokladničních poukázek klesl o 6,5 mld. Kč, objem státních dluhopisů se zvýšil o 28 mld. Kč. Podíl pokladničních poukázek na financování státního dluhu klesl o čtyři procentní body na 38%, naopak podíl dluhopisů vzrostl z 55% na 59%. Durace státního dluhu se díky tomu zvýšila na 3,36 roku z 3,14 roku na konci 1. čtvrtletí. Prodloužení durace snižuje rizikovost státního dluhu, neboť klesá frekvence jeho refinancování. K růstu státního dluhu přispělo také čerpání půjčky od EIB. Objem prostředků vypůjčených od této instituce se v průběhu letošního roku zvýšil o 5,9 mld. Kč.
Na základě naplánovaných emisních programů dluhopisů, příjmů a výdajů státního rozpočtu a jejich dosavadního vývoje očekáváme, že do konce roku vyšplhá státní dluh na 520 mld. Kč (22% HDP). Celkový veřejný dluh by měl vzrůst již na 590 mld. Kč (25% HDP). Na úroky placené z peněz vypůjčených veřejným sektorem letos padne podle odhadu ministerstva financí 24 mld. Kč. Bez rozpočtové reformy by se mohl veřejný dluh v ČR přehoupnout přes laťku 60% HDP na přelomu desetiletí, a postavit tak další překážku úvahám o přijetí eura. Kvůli euru se ovšem rozpočtová reforma nepřipravuje. Primárním cílem je stabilita domácí ekonomiky. Klíčovou otázkou totiž je, zda by pokračující vysoké schodky byl ochoten někdo financovat. Obhájci rostoucího dluhu argumentují, že například Belgie má veřejných dluh ve výši 105% HDP, stejně jako Řecko a Itálie je dokonce o dva procentní body výše. Jenže srovnávat jablka a hrušky se nesluší. Mezinárodní měnový fond ve svém nejnovějším vydání hospodářského výhledu (World Economic Outlook) varuje, že na základě svých minulých zkušeností považuje za udržitelný dluh pro „emerging markets“ na úrovni maximálně 25% HDP. Shodou okolností právě této úrovně letos dosáhne ČR. Díky téměř jistému členství v EU již nejsme považováni za čistokrevný „emerging market“ a práh citlivosti je tak patrně o něco výše. Příliš času a prostoru ale nezbývá.
David Marek