S blížícím se vstupem ČR do EU bude pro řadu výrobních společností s vybudovanou sítí autorizovaných distributorů na místě provokativní dotaz: Jste si jisti, že Vaše společnost uzavírá distribuční smlouvy v souladu s českým, ale i evropským soutěžním právem? I když na takto položenou otázku lze očekávat vesměs kladné odpovědi, bude z pohledu dotčených společností bezpečnější nechat si tuto skutečnost raději prověřit.
Evropská komise totiž nedávno uložila japonskému výrobci (nejen) hudebních nástrojů Yamaha pokutu 2,56 mil. EUR (cca 84 mil. Kč) za to, že jeho distribuční smlouvy obsahovaly zakázané závazky oficiálních distributorů nejtvrdšího zrna, tzv. hardcore cartels : stanovení pevných cen a povinnost distributorů odebírat zboží pouze od dceřiných společností Yamahy. Navíc, dostal-li distributor objednávku z jiného území či země přes internet, před exportem byl povinen dceřinou společnost kontaktovat.
Tento případ dobře dokumentuje, že prohřešky proti soutěžnímu právu neznají hranice: jde přece o japonského výrobce. Ten se však, pokud rozhodnutí Komise nenapadne u Evropského soudního dvora, bude muset rozhodnutí Komise podvolit, chce-li nadále do EU dovážet. Jinak by rozhodnutí Komise bylo možno vykonat na majetku, který Yamaha (nejen ta část, vyrábějící hudební nástroje) v EU má.
Společnosti, které pouze distribuují zboží zahraničního výrobce z takové pokuty většinou strach mít nemusí, tu obvykle dostane jen organizátor distribuční sítě, zpravidla výrobce. Mohou se ale stát předmětem vyšetřování Evropské komise, jež zahrnuje takové metody, jako přepadové kontroly příslušné společnosti a kontrola obsahu jejího spisového materiálu či počítačů. Mimochodem, v této souvislosti není na škodu mít ve společnosti vnitřní předpis, kdo a jak má s kontrolory komunikovat. Tito kontroloři totiž mj. vědí, že nejvíce se dozvědí od sekretářek. Od 1.5.2004 jejich vyšetřovací pravomoci budou zahrnovat i takové „příjemnosti“, jako uzavření podniku až na 72 hodin za účelem zabránění úniku informací či právo provádět kontrolu v bytech členů managementu podniku. A to ani nezmiňujeme samozřejmé zodpovídání četných (mnohdy velmi detailních) písemných dotazů ze strany vyšetřujících orgánů, jež mohou zahrnovat i skutečnosti, které tvoří předmět obchodního tajemství.
Výše uvedené samozřejmě neznamená, že se od okamžiku vstupu ČR do EU budou české společnosti s těmito a jinými podobně drakonickými opatřeními Evropské komise potýkat zcela běžně. Je ale vhodné, aby na ně pamatovaly při nastavení pravidel své obchodní činnosti, protože zde možná víc než jinde platí, že prevence je lepší než léčba.
Pavel Svoboda
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal