komentář doplněn
Průmyslová produkce se v červenci snížila o 0,9% ve srovnání s červnem po předchozím propadu o 0,7%. Objem průmyslové výroby v meziměsíčním měřítku klesá již čtyři měsíce. Meziroční tempo růstu kleslo z červnových 6,2% na 4,8%. Po očištění od vlivu kalendářních variací činí meziroční změna pouze 2,8%. Český statistický úřad bohužel poskytuje pouze měsíční změny sezónně očištěného indexu celkové průmyslové výroby, zatímco u meziročních změn jsou k dispozici také údaje za jednotlivé sekce a subsekce průmyslu, což činí analýzy aktuálního vývoje průmyslu poněkud problematické. Například za zpomalením meziročního tempa růstu stojí v červenci jednoznačně výroba dopravních prostředků (-3,6%). Jenže k jejímu meziročnímu poklesu hlavní měrou přispěla vysoká základna z loňského roku (loni v červenci se produkce v tomto odvětví meziročně zvýšila o 21,9%). Je tak velmi pravděpodobné, že letos v červenci došlo ke kladné meziměsíční změně.
Řada meziměsíčních změn, kterou zveřejňuje ČSÚ od letošního ledna, ukazuje, že český průmysl prochází složitým obdobím. V prvních sedmi měsících letošního roku se produkce pětkrát snížila a pouze dvakrát zvýšila. Příčiny negativního vývoje přichází zejména ze zahraničí. Tržby z přímého vývozu se na celkových průmyslových tržbách podílí téměř polovinou a o situaci v eurozóně, kam směřuje většina českého vývozu, svědčí včerejší první odhady hospodářského růstu. Ve 2. čtvrtletí se HDP eurozóny mezikvartálně snížil o 0,1% (stejně jako v Německu). Negativní vliv slabé zahraniční poptávky potvrzují statistiky zakázek v průmyslu, index zakázek se letos častěji snížil než zvýšil. K útlumu průmyslové produkce přispívá také stagnace domácí investiční aktivity. Stabilní růst odbytu tak zajišťuje pouze rychle rostoucí domácí spotřebitelská poptávky podporovaná rychlým růstem mezd, nízkými úrokovými sazbami a trvale silným fiskálním impulsem, což ale nestačí, jak je vidět z dosavadních průmyslových statistik. Výpadek poptávky průmyslové podniky částečně řeší výrobou na sklad, o čemž svědčí údaje o výdajové straně hrubého domácího produktu. Podle sezónně očištěných dat se zásoby ve 2. čtvrtletí zvýšily o více než 15 mld. Kč (v běžných cenách), což v dostupné časové řadě sahající do roku 1994 prozatím nemá obdoby. Otázkou je, jak dlouho má smysl vyrábět na sklad nebo jinými slovy, kdy konečně přijde tak často vzývané oživení hospodářské aktivity v západní Evropě.
Obtíže průmyslu dokumentuje také vývoj zaměstnanosti. Ve srovnání s loňským červencem kles počet osob zaměstnaných v tomto odvětví o 43,1 tis. osob (3,7%). Pro srovnání uveďme, že v celé ekonomice se ve stejném období zvýšil počet osob registrovaných na úřadech práce o 41,1 tis. osob. Jednou z mála příznivých informací je relace mezd a produktivity práce. Zatímco průměrná mzda se meziročně zvýšila o 5,7% (reálně o 5,8%), produktivita práce dosáhla přírůstku o 7,3%, díky čemuž jednotkové mzdové náklady klesly o 1,5%.
David Marek