Jak Český Telecom (provoz pevných linek), tak Eurotel jsou společnostmi s velkou schopností generovat volné cash flow (FCF). Domníváme se, že u akcií Českého Telecomu je právě tato schopnost, přesněji řečeno to, že toto cash flow akcionáři uvidí, dříve, či později, ve formě dividend, hlavním investičním tématem.
Podívejme se nejprve na tvorbu tohoto cash flow v Eurotelu. Nejdříve ale krátce popišme samotný koncept volného cash flow: Jde o peněžní prostředky, které vyprodukovala aktiva společnosti, od kterých byly odečteny: nutné investice do pracovního kapitálu (zásob, pohledávek z obchodního styku očištěných o závazky z obchodního styku) a investice do fixních (hmotných a nehmotných) aktiv. Dále je od nich nutno odečíst daně placené státu. FCF je tedy jinak řečeno cash flow, se kterým mohou volně nakládat akcionáři a věřitelé společnosti (tj. ti, kteří společnost financují) poté, co byl zajištěn chod firmy. S tímto cash flow se dají v principu dělat následující věci:
- platit náklad dluhového financování – úrok
- snížit celkovou velikost dluhu
- platit náklad akciového financování – dividenda
- snížit celkovou velikost akciového kapitálu – odkup akcií
- investovat do nových aktivit (nejde tedy o zmiňované investice do fixních aktiv k zajištění „jádrových“ aktivit společnosti).
Podíváme li se nyní na naše projekce FCF Eurotelu v následujícím grafu, vidíme, o jakých částkách v případě této společnosti mluvíme:
Zdroj: Patria Finance
Graf ukazuje výši EBITDA a velikost FCF, což je zhruba EBITDA mínus zmiňované investice do pracovního kapitálu a fixních aktiv a daň. I když naše projekce nemusí plně odpovídat tomu, co se ukáže být realitou, považujeme za pravděpodobné, že výše FCF se bude ve střednědobém období pohybovat na úrovni 6 miliard Kč ročně.
Na tomto místě upozorněme, že to, nakolik se naše projekce budou od reality odchylovat je funkcí zejména:
- růstu počtu zákazníků (růst trhu a stále důležitější - přerozdělení zákazníků mezi operátory) a jejich složení (pre-paid/post-paid)
- velikostí tržeb na zákazníka, což je funkcí počtu provolaných minut, průměrného výnosu na minutu (opět mimo jiné funkce poměru pre-paid/post-paid) a velikostí „nehlasových“ tržeb na zákazníka (MMS, SMS apod.)
- velikostí EBITDA marže, nákladovou efektivností
- velikostí investic do fixních aktiv – velikost capex.
Zejména poslední z bodů je široce diskutovaným tématem mezi odbornou veřejností, protože právě investiční výdaje představují u některých operátorů prostor pro významné úspory, na druhou stranu je však možno ve snižování i přestřelit – došlo by poté k tomu, že kapacita a kvalita přenosu přes síť operátora by klesla na nižší než požadovanou míru.
Právě včera ČTK informovala, že Eurotel letos sníží investice do síťové a s ní související infrastruktury o jednu miliardu na 3,8 mld. Kč. Firma letos bude pokračovat v investicích do zlepšování pokrytí, spolehlivosti a kapacity sítě. T-Mobile letos sníží investice na 2 mld. Kč z loňských 5,5 mld. Toto snižování investic vyplývá z nižší potřeby zvyšovat kapacitu sítí související s menšími přírůstky nových zákazníků (současná penetrace dosahuje 90 %) i z již prakticky dokončeného pokrytí populace, které přesahuje 98 %.
Capex se tedy dá rozdělit na „udržovací“ a „expanzivní“. V případě druhého má Eurotel ve srovnání s některými západoevropskými operátory poměrně výhodnou pozici, protože podmínky udělování UMTS licencí v ČR byly poměrně měkké a netlačí ho do rozsáhlých investic do této sítě.
V následujících článcích ukážeme, jak konkrétně může Eurotel se svým FCF v následujících letech naložit a poté provedeme podobnou analýzu u Českého Telecomu samotného.
J. Soustružník
Pozn.: komentář byl poprvé zveřejněn 14.8. 2003