V předchozím komentáři jsme uvedli, že se Komerční bance (KB) daří pokles úrokových výnosů v důsledku klesajících úrokových sazeb a marží kompenzovat výraznými úsporami na nákladové straně, což vede ke zlepšení efektivnosti jejího hospodaření (měřeno poměrem nákladů a výnosů), která je tak u KB lepší, než je standard v regionu. V tomto článku se zaměřím právě na klesající výnosnost aktiv banky, a to specificky na nepříznivý vývoj úrokové marže banky. V příštím článku se zaměříme na výnosnost aktiv z hlediska úrovně poplatků a provizí.
Výnosnost aktiv českých bank je poznamenána relativně nízkými a navíc dále klesajícími úrokovými sazbami a maržemi ve srovnání s Polskem a Maďarskem, což dokladuje i následující graf. Úroveň sazeb v těchto dvou zemích je ale z perspektivy jejich budoucího členství v EU velmi vysoká, a proto se předpokládá jejich pokles ve střednědobém horizontu. Z hlediska Komerční banky může být překvapivé, že minulý rok poprvé dosáhla nižšího úrokového výnosu z jedné koruny aktiv než konkurenční ČS, a to přes rizikovější profil aktiv KB, měřeno podílem rizikově vážených aktiv na celkových aktivech banky.
Graf: Čistá úroková marže (% z celkových hrubých aktiv)
Zdroj: KB, ČS, OTP, Pekao, Slovenska spořitelna, Erste Bank, Patria Finance
Hlavním důvodem klesající marže banky je nepříznivá struktura její rozvahy při současně klasajících tržních úrokových mírách. Níže uvedená tabulka ukazuje disproporci mezi strukturou úročených aktiv a pasiv KB, která je výraznější než je standard v sektoru. Podíl klientských úvěrů k depozitům (očištěno o nekomerční úvěry České konsolidační agentuře) dosahovaly v KB úrovně 34% v červnu 2003. Tento podíl u KB v minulých letech výrazně klesal (např. 72% v roce 1999) a předpokládáme navíc, že se dále sníží na 32% na konci tohoto roku. Pro srovnání, v červnu 2003 tento poměr činil 71% u OTP, 61% u PEKAO a 32% v ČS, v EU je standard okolo 100%. Ve srovnání s bankami v regionu tak musí KB umisťovat velkou část klientských depozit na mezibankovní trh a do bezpečných (dluhových) cenných papírů, kde výnosové míry velmi těsně sledují vývoj tržních úrokových měr. To indikuje, že klesající míry by měly mít na marži KB výrazně negativní vliv.
 |
Pokud se podíváme na historická data, čistá úroková marže v KB minulý rok i v prvním pololetí 2003 dále klesala a zůstala tak výrazně pod úrovní hlavních konkurentů. Marže v roce 2002 byly u vybraných bank následující: Erste Bank Group 2,11%, KB 2,64%, Česká spořitelna 2,97%, Slovenska spořitelna 3,29%, Pekao 4,17%, OTP 4,84%. Marže u KB klesala vlivem nižších tržních úrokových měr dokonce více než u konkurence: o 36 bps u KB, ale o 24 bps u ČS (vyjádřeno jako podíl na úročených aktivech).
Jan Hájek
Předchozí díl ze série o Komerční bance s názvem "Komerční banka – výborná nákladová efektivnost" naleznete ZDE.