komentář doplněn
Průměrná hrubá mzda dosáhla ve 2. čtvrtletí 17 084 Kč, což je o 1 090 Kč (6,8%) více než loni ve stejném období. Reálně se průměrná mzda zvýšila o 6,7%, což je zhruba trojnásobek námi odhadovaného zvýšení národohospodářské produktivity práce. V podnikatelském sektoru se průměrná mzda meziročně zvýšila o 980 Kč (6,0%) na 16 952 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 442 Kč (9,0%) na 17 512 Kč.
Zajímavou skutečností je, že po dlouhé době (poprvé od 2. čtvrtletí 1999) převýšila průměrná mzda v nepodnikatelské sféře průměrný plat v podnikatelském sektoru. Není divu, v nepodnikatelské sféře totiž mzdy rostou velmi rychlým tempem již druhým rokem v řadě. Loni se zvýšily téměř o 10%, letos v prvním pololetí o 11,2%. Zdá se, že v poslední době je výhodnější pracovat ve státních službách, než pracovat pro soukromé firmy či podnikat. Škoda, že nelze zjistit, jak se vyvíjí produktivita práce v nepodnikatelské sféře. Hlavní podíl na rychlém růstu mezd v nepodnikatelském sektoru mají učitelé a lékaři. Ve školství se letos v prvním pololetí průměrná mzda zvýšila o 13,4% (!), v oblasti zdravotní a sociální péče o 11%. Zatímco v roce 1998 dosahovala průměrná mzda ve školství 84% celkové průměrné mzdy v ČR, nyní se pohybuje kolem 93% celkové průměrné mzdy. Zdravotníci si relativně také významně polepšili. V roce 1998 dosahovala průměrná mzda ve zdravotnictví 85% průměrné mzdy v české ekonomice, nyní je rozdíl pouze 30 Kč (0,2%).
Růst mezd nadále významně převyšuje možnosti české ekonomiky. Základním měřítkem této nerovnováhy je relace růstu mezd a produktivity práce. K odhadu produktivity práce je nutné znát HDP a zaměstnanost. Z výběrového šetření pracovních sil víme, že se zaměstnanost ve 2. čtvrtletí meziročně snížila o 0,6%. HDP za stejné období bude zveřejněno až v září. Podle našeho odhadu se ovšem zvýší pouze o 1,5%. To by znamenalo zvýšení národohospodářské produktivity práce o 2,1%. Výraznější rychlejší růst reálných mezd je zřejmý. K odstranění této nerovnováhy by musel růst HDP zrychlit na 6% nebo růst mezd zpomalit na 2%. Třetí možností je propouštění. V podnikatelské sféře, která čelí „tvrdému rozpočtovému omezení“, se počet zaměstnanců meziročně snížil o 68 tis. (2,7%). Zato ve státních službách je jediným omezením vyjednávací síla zájmových skupin v čele s odborovými svazy, a nejenže zde mzdy rostou velmi rychlým tempem, ale počet zaměstnanců se nadále zvyšuje. V nepodnikatelské sféře se zaměstnanost meziročně zvýšila o 29 tis. osob (3,9%).
Existence nerovnováhy ve vývoji mezd a produktivity práce se někde musí projevit. Jednou z možností je obchodní bilance. Hlavním zdrojem českého vývozu je průmysl, a právě tam naštěstí zmíněná nerovnováha neexistuje. Naopak produktivita práce v průmyslu roste rychleji než reálné mzdy a jednotkové mzdové náklady klesají. Rychlý růst mezd zasahuje do vývoje obchodní bilance také zvýšením spotřebitelské poptávky a tlakem na růst dovozu. Statistiky dovozu spotřebního zboží to potvrzují. Za prvních sedm měsíců se dovoz průmyslového spotřebního zboží meziročně zvýšil o 8,2%. Další možností negativního dopadu je inflace. Zde ovšem případný poptávkový stimul převažují opačně působící faktory v podobě nižších deregulací regulovaných cen, poklesu cen potravin, levnějších pohonných hmot a příznivého dopadu loňské apreciace kurzu koruny. Poslední, nicméně patrně nejdůležitější, je dopad rychlého růstu mezd a zvyšující se zaměstnanosti ve státních službách na státní pokladnu. Nad návrhem reformy veřejných rozpočtů je možné diskutovat z různých úhlů pohledu, v otázce mzdové politiky ve státních sféře je ale prostor ke „kompromisům“ minimální.
David Marek
K tématu Patria vydala řadu analýz, mnoho z nich je nyní přístupných zdarma i mimo registraci VIP Patria, naleznete je ZDE v rámci seriálu "Krátce na téma". Mezi nejzajímavější patří například:
* Náklady na práci ve středoevropských ekonomikách
* Jak se platí za práci ve střední Evropě a Německu
* Soumrak na trhu práce v ČR: vývoj strukturální nezaměstnanosti
Příloha ke komentáři: