Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Růst mezd ve 2. čtvrtletí zpomalil, výkonu ekonomiky ovšem nadále neodpovídá

Růst mezd ve 2. čtvrtletí zpomalil, výkonu ekonomiky ovšem nadále neodpovídá

26.8.2003 9:20
Autor: 

komentář doplněn
Průměrná hrubá mzda dosáhla ve 2. čtvrtletí 17 084 Kč, což je o 1 090 Kč (6,8%) více než loni ve stejném období. Reálně se průměrná mzda zvýšila o 6,7%, což je zhruba trojnásobek námi odhadovaného zvýšení národohospodářské produktivity práce. V podnikatelském sektoru se průměrná mzda meziročně zvýšila o 980 Kč (6,0%) na 16 952 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 442 Kč (9,0%) na 17 512 Kč.

Zajímavou skutečností je, že po dlouhé době (poprvé od 2. čtvrtletí 1999) převýšila průměrná mzda v nepodnikatelské sféře průměrný plat v podnikatelském sektoru. Není divu, v nepodnikatelské sféře totiž mzdy rostou velmi rychlým tempem již druhým rokem v řadě. Loni se zvýšily téměř o 10%, letos v prvním pololetí o 11,2%. Zdá se, že v poslední době je výhodnější pracovat ve státních službách, než pracovat pro soukromé firmy či podnikat. Škoda, že nelze zjistit, jak se vyvíjí produktivita práce v nepodnikatelské sféře. Hlavní podíl na rychlém růstu mezd v nepodnikatelském sektoru mají učitelé a lékaři. Ve školství se letos v prvním pololetí průměrná mzda zvýšila o 13,4% (!), v oblasti zdravotní a sociální péče o 11%. Zatímco v roce 1998 dosahovala průměrná mzda ve školství 84% celkové průměrné mzdy v ČR, nyní se pohybuje kolem 93% celkové průměrné mzdy. Zdravotníci si relativně také významně polepšili. V roce 1998 dosahovala průměrná mzda ve zdravotnictví 85% průměrné mzdy v české ekonomice, nyní je rozdíl pouze 30 Kč (0,2%).

Růst mezd nadále významně převyšuje možnosti české ekonomiky. Základním měřítkem této nerovnováhy je relace růstu mezd a produktivity práce. K odhadu produktivity práce je nutné znát HDP a zaměstnanost. Z výběrového šetření pracovních sil víme, že se zaměstnanost ve 2. čtvrtletí meziročně snížila o 0,6%. HDP za stejné období bude zveřejněno až v září. Podle našeho odhadu se ovšem zvýší pouze o 1,5%. To by znamenalo zvýšení národohospodářské produktivity práce o 2,1%. Výraznější rychlejší růst reálných mezd je zřejmý. K odstranění této nerovnováhy by musel růst HDP zrychlit na 6% nebo růst mezd zpomalit na 2%. Třetí možností je propouštění. V podnikatelské sféře, která čelí „tvrdému rozpočtovému omezení“, se počet zaměstnanců meziročně snížil o 68 tis. (2,7%). Zato ve státních službách je jediným omezením vyjednávací síla zájmových skupin v čele s odborovými svazy, a nejenže zde mzdy rostou velmi rychlým tempem, ale počet zaměstnanců se nadále zvyšuje. V nepodnikatelské sféře se zaměstnanost meziročně zvýšila o 29 tis. osob (3,9%).

Existence nerovnováhy ve vývoji mezd a produktivity práce se někde musí projevit. Jednou z možností je obchodní bilance. Hlavním zdrojem českého vývozu je průmysl, a právě tam naštěstí zmíněná nerovnováha neexistuje. Naopak produktivita práce v průmyslu roste rychleji než reálné mzdy a jednotkové mzdové náklady klesají. Rychlý růst mezd zasahuje do vývoje obchodní bilance také zvýšením spotřebitelské poptávky a tlakem na růst dovozu. Statistiky dovozu spotřebního zboží to potvrzují. Za prvních sedm měsíců se dovoz průmyslového spotřebního zboží meziročně zvýšil o 8,2%. Další možností negativního dopadu je inflace. Zde ovšem případný poptávkový stimul převažují opačně působící faktory v podobě nižších deregulací regulovaných cen, poklesu cen potravin, levnějších pohonných hmot a příznivého dopadu loňské apreciace kurzu koruny. Poslední, nicméně patrně nejdůležitější, je dopad rychlého růstu mezd a zvyšující se zaměstnanosti ve státních službách na státní pokladnu. Nad návrhem reformy veřejných rozpočtů je možné diskutovat z různých úhlů pohledu, v otázce mzdové politiky ve státních sféře je ale prostor ke „kompromisům“ minimální.

David Marek

K tématu Patria vydala řadu analýz, mnoho z nich je nyní přístupných zdarma i mimo registraci VIP Patria, naleznete je ZDE v rámci seriálu "Krátce na téma". Mezi nejzajímavější patří například:
* Náklady na práci ve středoevropských ekonomikách
* Jak se platí za práci ve střední Evropě a Německu
* Soumrak na trhu práce v ČR: vývoj strukturální nezaměstnanosti

Příloha ke komentáři:



Váš názor
  • Vývoj mezd
    26.8.2003 13:10

    Blahopřeji vládě, která dokáže rozlobit své zaměstnace 13% zvýšením platů ke stávce. Soukromá společnost si jistě toto dovolit nemůže, Je třeba dodat ještě, kolik platů se rozdává při snižování stavů ve státním průmyslovém sektoru - ČEZ, Telekom atd. Ptám se proč se potom mají ti co nedostanou přidáno a z jejich peněz oni žijí platit vyšší daně. "Naneštěstí" už dlouho nebude mít tyto daně kdo platit. Josef
    Josef
    • re
      27.8.2003 8:51

      Stále jsme poslušné stádo. Zeptáte-li se řadového učitele, jestli potřebuje zvyšovat mzdu tak rychlým tempem, odpoví že nepotřebuje. Ale proč by se tomu bránil, když se jeho jménem zaštiťuje nějaký lump, který říká, že učitel to potřebuje? U zaměstnance výrobního podniku je to stejné. Všichni řadoví zaměstnanci jsou rádi, že vůbec mají v této zemi ještě nějakou práci (hlavně aby to bylo co nejblíž bydlišti). Ten, kdo o tu práci má přijít je ODBOROVÝ PŘEDÁK, tak proto se zaštiťuje řadovými zaměstnanci. A stádo mlčí, protože v tomto případě z toho má užitek (ze zvyšování mezd).
      honza
  • - ?? -
    26.8.2003 11:59

    Má nějaký význam (vůči makroekon.) i to, že mzdy v nepod. sektoru rostou rychleji než v pod. a teď jsou již dokonce i vyšší ? Mám na mysli právě rozdíl v poměru příspěvku na HDP mezi pod. a nepod. sektorem.
    Lada
    • Špidlův konec
      26.8.2003 12:29

      Větší objem vyplácených mezd v nepodnikatelském sektoru zvyšuje daňové zatížení podnikatelského sektoru.Tento trend je v delším časovém horizontu sebevražedný.
      Tomas Trnka
      • Re: Špidlův konec
        26.8.2003 13:04

        Obávám se, že ten "delší časový horizont" o kterém mluvíte už tak moc dlouhý není. Co si vzpomínám, tak každá vláda řešila deficit veřejných financí tak, že je financovala příjmy z privatizace. Ale teď už nemáme co prodat! Jsme na tom jako rodina, jejíž členové mají podprůměrný plat ale chodí do drahých restaurací, jezdí na luxusní dovolenou a oblékají se do drahých oděvů. Kvůli tomu už hlava rodiny prodala chatu, auto, ledničku a televizi a teď už neví, jak dál financovat tenhle drahý životní styl. Jsou sice bez peněz, ale manželka křičí, že potřebuje kožich a syn horské kolo. No prostě si žijeme nad poměry a bez velké reformy našich výdajů to dál nepůjde. Předpokládám, že dojde ke snížení životní úrovně u mnoha skupin lidí. Jak to p. Špidla vysvětlí národu jsem skutečně zvědavý. Zatím to nevysvětlil ani svým poslancům ve sněmovně.
        Pavel
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data