Do médií dnes prosákla informace z Předvstupního hospodářského programu vypracovaného ministerstvem financí pro orgány Evropské unie. Jednou z nejostřeji sledovaných informací je odhad rozpočtového schodku. Jenže údajů o rozpočtových schodcích se z jedné instituce v posledních týdnech vyrojilo hned několik a různých. Zorientovat se v nich není zrovna jednoduché.
Odhady celkové schodku veřejných rozpočtů (v % HDP):
2003 2004
Předvstupní hospodářský program -7,6 -5,9
Návrh reformy veřejných rozpočtů -6,2 -5,5
Makroekonomická prognóza MF -8,0
Pramen: Ministerstvo financí
Jedním z důvodů rozdílnosti rozpočtových údajů a jejich projekcí je použití různé metodiky. Údaje, s nimiž setkáváme nejčastěji, jsou vykazovány na základě metodologie vládní finanční statistiky - GFS Mezinárodního měnového fondu. Operace běžného roku jsou sledovány na pokladním (cash) principu, tj. v okamžiku, kdy je příjmová, resp. výdajová operace peněžně realizována. V této metodice jsou spočítány údaje o rozpočtu, které ministerstvo financí publikuje na začátku každého měsíce. Podle této metodiky bývá sestavován a schvalován rozpočet na příští rok a ve stejné metodice jsou vypracovány makroekonomické projekce ministerstva financí vypracovávané s čtvrtletní periodou.
V Předvstupním hospodářském programu by měly být údaje spočítané metodikou ESA 95 doporučovanou Eurostatem. MF uvádí, že národní účty za vládní sektor podle metodiky ESA 95 zachycují transakce daného fiskálního roku na akruálním principu. Operace jsou sledovány tehdy, kdy se ekonomická hodnota vytváří, transformuje nebo zaniká, když se zvyšují pohledávky a závazky, transformují nebo zanikají. Podle takto spočítaných údajů hodnotí Evropská komise plnění maastrichtského rozpočtového kritéria. Problém je v tom, že přepočet podle této metodiky u nás zpracovává ČSÚ se zpožděním zhruba jednoho a půl roku. Proto byla v návrhu reformu veřejných rozpočtů použita proxy proměnná - očištěný cash deficit, kdy se od údajů spočítaných podle metodiky GFS odečtou dotace transformačním institucím a čisté půjčky. Zachyceny by ovšem měly být quasi-fiskální operace, jejichž plnění proběhne až v následujících letech a do určité míry (podle rizikovosti) také vládou poskytnuté záruky. Aby to neměli vnější pozorovatelé jednoduché, nejenže se veřejné rozpočty hemží rozličnými mimorozpočtovými institucemi, ale navíc jsou ve vládním výkaznictví používány dvě metodiky a jedna hybridní metoda navrch.
Otázkou je, zda za výrazným rozdílem odhadů pro letošní a příští rok stojí pouze metodika nebo skutečně jiná čísla. Rozdíl může být dán změnou odhadu nominální výše rozpočtového schodku nebo změnou odhadu HDP. Rozdíly v odhadech nominální výše schodků by měly být minimální - poslední verze návrhu rozpočtové reformy spatřila světlo světa v červnu, zbylé dva materiály o měsíc později. V návrhu reformy veřejných rozpočtů se počítá s růstem HDP o 2,3% letos a 3,0% v roce 2004. V Převstupním hospodářském programu a makroekonomické prognóze je růst HDP odhadován na 2,4% a 2,8%. Tento rozdíl částečně napomáhá vysvětlit rozdíl odhadech poměru rozpočtových schodků a HDP. Nicméně k vysvětlení rozdílu v odhadech schodku pro letošní rok to určitě nestačí. Přitom odhady spočítané podle ESA 95 a očištěného cash deficitu by se neměly výrazně lišit. Jak tedy vysvětlit rozdíl mezi údaji, které dnes citovaly tiskové agentury a návrhem reformy veřejných rozpočtů? A v čem vězí rozdíl v odhadech na příští rok?
David Marek