Stavební spoření se stalo populárním nástrojem investování domácností hlavně díky státní podpoře, cca 53 % domácí populace v současné době využívá tento produkt. V červnu 2003 úvěry ze stavebního spoření meziročně vzrostly o 31 %, vklady klientů o 36 %. Nicméně jelikož se počet účastníků spoření postupně blíží svému limitu a jelikož státní podpora má být v příštím roce snížena (předpokládá se, že klesne na 12-15 % ze současných 25 % z klientských vkladů a její maximální výše se sníží na 2 400-3 000 Kč ze současných 4500 Kč za rok) tempo růstu vkladů v následujících letech zřejmě poklesne.
Nerovnováha mezi objemem poskytnutých úvěrů a přijatých vkladů se dotkla všech hlavních domácích stavebních spořitelen. Tento rozdíl je způsoben hlavně státní podporou stavebního spoření, která přilákala více vkladů (také kvůli nízkým úrokovým sazbám na bankovních depozitech), než odpovídalo aktuální výpůjční kapacitě domácností. To také vedlo k postupnému poklesu poměru úvěrů a depozit v posledních dvou letech ve všech hlavních spořitelnách. Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky byla historicky v tomto ohledu nejúspěšnější, jak ukazuje následující graf.
Zdroj: SSČS, ČMSS, VSSKB, Patria Finance
České stavební spořitelny jsou zpravidla kontrolovány bankami (přibližně 93 % trhu). Tržní podíl tří největších bank dosáhl 76 % v roce 2002. Vedoucí pozici na domácím trhu má ČSOB, jejíž 55% dceřiná společnost Českomoravská stavební spořitelna si udržuje 33% tržní podíl na poskytnutých úvěrech a 35% tržní podíl klientských vkladů, jak ukazují následující grafy.
Zdroj: SSČS, ČMSS, VSSKB, ČNB, Patria Finance
V sousedním Rakousku využívá stavební spoření asi 70 % občanů, předpokládáme, že obdobná penetrace je možná v České republice. Proto si myslíme, že pro stavební spořitelny stále existuje růstový potenciál i co se týče přílivu vkladů, nicméně dynamika se výrazně sníží. Na druhé straně předpokládáme, že úvěry ze stavebního spoření dále porostou, také kvůli výhodným úrokovým sazbám. Obliba stavebního spoření bude ale jednoznačně určena dotační politikou vlády, neboť ta především ovlivní relativní výhodnost tohoto nástroje vzhledem k výnosům z alternativních investičních příležitostí.
Jan Hájek, Jitka Oppitzová