Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Pod vodou aneb o čem jsme psali před rokem

Pod vodou aneb o čem jsme psali před rokem

19.8.2003 12:57
Autor: 

Loni touto dobou opouštěla velká voda české uzemí a valila se korytem Labe a jeho okolím do Německa. Zároveň se začaly sčítat škody a vést první úvahy o dopadech záplav do českého hospodářství. Na následujících řádcích přinášíme informace a postřehy, které jsme shromáždili právě před rokem…

Česká republika byla v srpnu postižena nejhoršími povodněmi od roku 1890. Zaplavena byla velká města, vesnice i obrovské rozlohy půdy. Škody, které povodeň způsobila nejsou ještě vyčísleny, ale budou jistě obrovské. Nejhůře postižené oblasti podél Vltavy a Labe byly paralyzovány po několik dní, výroba byla přerušena a někde se jí nepodařilo plně obnovit ani po dvou týdnech. Hromadná doprava ve větších městech se rozpadla a pražské metro nebude plně fungovat řadu měsíců, čímž vážně zkomplikuje fungování "pražské ekonomiky". Podrobně se ekonomickým dopadům povodní věnujeme v následujícím textu, ekonomicky ale nelze vyjádřit největší ztráty, které země utrpěla v životech lidí, kteří během záplav zemřeli a ve ztracených historických hodnotách, které byly zničeny v archívech a muzeích.

Škody až do 100 miliard. Třetí srpnový týden postihla Českou republiku povodeň, která zasáhla území Prahy, Středočeského, Jihočeského, Plzeňského Karlovarského a Ústeckého kraje. Konečný účet ještě není znám, ale je velmi pravděpodobné, že celkové škody vysoko převýší všechny předchozí přírodní i lidmi způsobené katastrofy na území České republiky. Vládní odhad škod způsobených povodní činí 60 až 90 mld. Kč, tj. 2,6% až 3,9% hrubého domácího produktu. Stále více se však hovoří spíše o horní hranici tohoto intervalu.

Střední Evropa pod vodou. Kromě České republiky postihly záplavy také sousední Německo, Rakousko, Slovensko, a dále Maďarsko, severní a střední část Itálie, ruské pobřeží Černého moře a lokální povodně byly zaznamenány také v severovýchodním Španělsku. V Rakousku jsou škody odhadovány na 3 až 5 mld. euro (92 až 153 mld. Kč), tj. 1,5-2,4% HDP. V Německu pojišťovna Munich Re uvádí odhad škod v intervalu 5 až 10 mld. euro (153 až 306 mld. Kč), pojišťovna Allianz odhaduje dokonce 15 mld. eur (460 mld. Kč), tj. zhruba 0,8% HDP. V Itálii přímé ekonomické škody dosáhly zhruba 3,5 mld. euro (107 mld. Kč), tj. 0,3% HDP. Škody na Slovensku se počítají v řadu desítek miliónů euro. Celkové škody v Evropě by tak měly dosáhnout 15-25 mld. euro (460 - 765 mld. Kč). Je zřejmé, že v absolutní hodnotě vykazuje nejvyšší ztráty Německo, ovšem v relaci k hrubému domácímu produktu je nejvíce postiženou zemí Česká republika. Ještě než se pokusíme shrnout letošní povodně a jejich následky, podívejme se na dva případy z nedávné české historie.

Záplavy na Moravě v roce 1997

V roce 1997 byly větší oběti. Záplavy v červenci 1997 připravily o život celkem 50 osob. Zasaženo bylo 34 okresů a voda přímo zaplavila zhruba 2,5% území ČR. Povodně v červenci 1997 postihly celkem 536 měst a obcí v 34 okresech. V roce 1997 povodeň vyhnala z domovů více než 80 tis. lidí, z toho zhruba 10 tis. jich zůstalo bez střechy nad hlavou. Celkové škody dosáhly 63 mld. Kč, což představovalo 3,8% hrubého domácího produktu a 9% výdajů veřejných rozpočtů. Byl poničen majetek státu v hodnotě 13 mld. Kč, na majetku obcí a měst vznikla škoda za 6 mld. Kč. Domácnosti museli nést škody převyšující 8 mld. Kč, firmy a podnikatelé utrpěli ztráty za 32 mld. Kč.

Balíčky v roce 1997. Vláda v roce 1997 z rozpočtu uvolnila na obnovu zaplavených území 11,4 mld. Kč, nebyly však zcela využity a zhruba 3,8 mld. Kč bylo převedeno do rozpočtu v roce 1998. Poslanecká sněmovna také schválila vydání "povodňových" dluhopisů v objemu 5 mld. Kč. Vláda tak utratila na odstranění povodňových škod více než 16 mld. Kč. Využito bylo také prostředků z programu Phare ve výši 1,4 mld. Kč a 1,1 mld. Kč činily úvěry Evropské investiční banky (EIB) na obnovu vodních toků. Pojišťovny klientům vyplatily 9,7 mld. Kč, přičemž zahraniční zajišťovny hradily 75% uvedené částky. Ve sbírkách pro postižené oblasti se vybralo téměř 800 mil. Kč.

1998: další povodně. V následujícím roce postihly povodně východočeské okresy Rychnov nad Kněžnou a Náchod. Zaplaveny byly tři desítky obcí. Během záplav utonulo šest lidí, evakuováno bylo 800 obyvatel. Celkové škody činily asi 2 mld. Kč.

Tabulka 1: Největší škody způsobené povodněmi od roku 1975

Země

Rok

Škody v mil. USD

Země

Rok

Škody v mil. USD

Rusko

1991

60 000

Polsko

1997

4 300

Čína

1998

20 000

Španělsko

1983

3 900

KLDR

1995

15 000

Čína

1989

2 789

Čína

1996

12 600

Argentina

1998

2 500

USA

1993

12 000

Čína

2002

2 200

Itálie

1994

9 314

Bangladéš

1987

2 137

Čína

1999

8 100

Bangladéš

1988

2 137

Čína

1991

7 500

Bangladéš

1998

2 000

Čína

1996

6 315

USA

1997

2 000

Čína

1993

6 061

Venezuela

1999

2 000

Velká Británie

2000

5 837

Čína

1994

1 810

Čína

1994

5 460

ČR

1997

1 800

Čína

1995

4 450

Nizozemí

1995

1 760

Pramen: The Centre for Research on the Epidemiology of Disasters, Universite Catholique de Louvain, Brussels, Belgium.

Rok 2002: stoletá voda

Čtvrt milionu evakuovaných. Letošní záplavy měly pozvolnější charakter, a proto jsou ztráty na život nižší. Doposud je evidováno 17 obětí. Evakuováno muselo být celkem 220 tis. lidí. Velká voda postihla 505 obcí v 31 okresech. Škody na majetku jsou odhadovány na 60 - 100 mld. Kč, tj. 2,6% až 4,3% letošního hrubého domácího produktu. Co se týče přímých škod jsou letošní záplavy patrně horší než v roce 1997. Vzhledem k tomu, že bylo zasaženo více průmyslových center a velkých měst, včetně Prahy, budou vyšší také nepřímé škody vyplývající ze zastavení výroby, zastavení dodávek elektřiny a plynu, dopravních komplikací, atd.

Poničená infrastruktura. Povodňové škody na dopravní infrastruktuře v ČR jsou odhadovány na zhruba 9 mld. Kč (silnice a dálnice téměř 5 mld. Kč, železnice 2,4 mld. Kč, vodní cesty více než 2 mld. Kč). Škody v průmyslu jsou zmapovány v tabulce 2. Ztráty v zemědělství v důsledku záplav odhadla Agrární komora přibližně na 5 až 6 mld. Kč. Ztráty se nevyhnou ani turistickému ruchu, neboť povodeň zasáhla řadu historických center. Cestovní kanceláře odhadují, že v nejbližším období kvůli povodním přijede do ČR o 70% méně turistů, než by jinak přijelo. Turistický ruch se přitom na hrubém domácím produktu podílí 5,5%. Škody na veřejném majetku v Praze byly odhadnuty na 6 mld. Kč, poté se ale odhad škod v metru zvýšil z původně odhadovaných 2 mld. Kč na 5 až 7 mld. Kč.

Zpomalení růstu HDP již začalo, povodně ho prohloubí. Vzhledem k rozsahu škod je zřejmé, že se negativní důsledky povodní dotknou výkonnosti celé české ekonomiky. Zejména ve 3. čtvrtletí lze očekávat nižší růst hrubého domácího produktu. Kromě negativních dopadů se však do statistiky budou postupně promítat pozitivní efekty rekonstrukce škod napáchaných povodní. Ekonomie však není vědou, kde by bylo možné měřit dopady jednotlivých faktorů. Kromě povodní totiž na české hospodářství ve stejné době doléhá slabá výkonnost ekonomiky EU a rychlá apreciace kurzu koruny z první poloviny letošního roku. Hospodářský růst v ČR tak již byl na sestupné trajektorii jež před záplavami. Podobná byla situace také v roce 1997. Útěchou nám může být skutečnost, že nyní je přeci jen ekonomická situace příznivější. Před povodní v roce 1997, v první polovině roku 1997, se HDP meziročně zvýšil o 0,9%. Ve 3. čtvrtletí se hospodářský růst propadl na -4,2%. Letos v 1. čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 2,5% a za první půl rok odhadujeme růst HDP na 2,3%. Ve 3. čtvrtletí, kdy došlo k záplavám, je pravděpodobné, že se hospodářský růst propadne pod dvouprocentní hranici a možná i pod hranici jednoho a půl procenta.

Tabulka 2: Povodňové škody v průmyslu

Odvětví

Postižené podniky

Odhad škod

Chemický průmysl

Spolana Neratovice, Kaučuk Kralupy nad Vltavou, Česká rafinérská, Chemopetrol, Spolchemie, Benzina, Setuza, Lovochemie, Unilever, Čepro, Mero

celkové škody 815 mil. Kč, ztráta z výroby 650 mil. Kč

Potravinářský průmysl

Madeta, Nestlé, Budějovický Budvar, Eggenberg, Budějovický měšťanský pivovar, Pražské pivovary, Prazdroj, Bohemia Sekt, Stock Plzeň, Odkolek, Opavia, Inpeko, Prom, Mlékárna Olešnice, Lihovar Kralupy, Rudolf Jelínek

odhad škod není k dispozici

Strojírenství

Praga, Janka Radotín, Naveta, Linde Frigera, Klima, Dřevostroj Čkyně, Aero Vodochody, Škoda Holding

škody 80 mil. Kč, ztráta z výroby 15 mil. Kč

Papírenský průmysl

JIP - Papírny Větřní, Frantschach Pulp&Paper Czech, Norske Skog, Plzeňská papírna, Státní tiskárna cenin

přímé ztráty 32 mil. Kč, 500 až 600 mil. Kč ztrát z výroby

Elektrotechnický průmysl

Kabelovna Děčín, Daymoon, EGE, Teslamp Holešovice, Eletrosignal, ZPA Ekoreg

přímé škody 120 mil. Kč, ztráta z výroby 12 mil. Kč

Výroba dopravních prostředků

Jawa, Pražská strojírna, Technometra, Mikrotechna, České loděnice, Výzkumný ústav kolejových vozidel

přímé škody 300 mil. Kč, ztráta z výroby 50 mil. Kč

Textilní průmysl

Jitex Písek, Schoeller

přímé škody 900 mil. Kč, ztráty výroby v hodnotě 500 mil. Kč

Těžba nerostných surovin

Severočeské doly, Mostecká uhelná

přímé škody 70 mil. Kč, ztráta z výroby 50 mil. Kč

Výroba a rozvod elektřiny

Elektroenergetika - ČEZ, ČEPS a distribuční společnosti,

přímé škody 3 mld. Kč, ztráta z výroby 500 mil. Kč

Výroba a rozvod tepla

Místní teplárny

přímé škody 150 mil. Kč, ztráta z výroby 50 mil. Kč

Výroba a rozvod

plynu

Transgas a distribuce plynu

přímé škody 140 mil. Kč, ztráta z výroby 50 mil. Kč

Ostatní

Strabag, Cembrit, Hebel Porobeton, Hocco Technik, Bohemia Top Table, Koh-i-noor Hardtmurh, Šroubárna Libčice, Solo Sušice

odhad škod není k dispozici

Průmysl celkem

 

Přímé škody 5,5 mld. Kč, ztráta z výroby 2,5 mld. Kč

Pramen: odhady MPO

Kdo zaplatí škody?

Vláda, pojišťovny, zajišťovny… Největší škody ponesou stejně jako v roce 1997 firmy a lidé sami. Největším jednotlivým plátcem však bude opět stát. Z letošních veřejných prostředků již bylo vyčleněno na úhradu likvidace povodňových škod 6 mld. Kč. V příštím roce se předběžně počítá s 20 až 30 mld. Kč. Dále Evropská investiční banka nabídla vládě úvěr do 200 mil. euro (6,1 mld. Kč) za zvýhodněných podmínek. Evropská komise přislíbila poskytnout 48 mil. eur (1,5 mld. Kč) z fondu ISPA a dalších 10 mil. euro (0,3 mld. Kč) z fondu Phare na obnovu povodněmi zničené dopravní infrastruktury a životního prostředí. Evropská komise přitom nebude trvat na obvykle požadovaném spolufinancování. Zatímco obvykle je spoluúčast EU u takových projektů 50 procent, nyní postačí ČR zaplatit 15 procent nákladů projektu. Výnos veřejných sbírek se prozatím pohybuje do 200 mil. Kč. Pojišťovny odhadují, že jejich klientům vznikly škody za 19,6 mld. Kč. Česká pojišťovna však tipuje, že škody budou vyšší. Asi 85% závazků domácích pojišťoven by měly uhradit zahraniční zajišťovny.

Obr. 1: Kdo platí škody



Pramen: ČTK, Odhady Patria Finance.

Povodně a veřejné rozpočty

Vláda odmítla povodňové dluhopisy. Jak již bylo uvedeno měla by se vláda angažovat při úhradě likvidace povodňových škod nejméně 26 miliardami korun. Ale kde je vzít? Protože možnost dluhového financování prostřednictvím "povodňových" dluhopisů byla smetena ze stolu, zbývají pouze tři možnosti: škrtat v plánovaných výdajích, navýšit rozpočtové příjmy a využít mimorozpočtových příjmů. Dosavadní informace naznačují, že vláda chce ochutnat od každého trochu. Jen aby takové hody přežila česká ekonomika.

Úspory: 3,5 miliard? Na povodně pravděpodobně doplatí zaměstnanci v rozpočtové sféře. Vláda totiž zamýšlí odložit rozšíření platových tříd ze současných 12 na 16, s čímž by bylo spojené průměrné 13procentní zvýšení mezd ve státní sféře. Toto opatření se dotkne 750 tis. zaměstnanců. Nyní vláda navrhuje pouze plošné zvýšení mezd o 7%. Původní záměr by státní pokladnu stál zhruba 10,5 mld. Kč. Redukované změny platů ve státní sféře přijdou na 7 mld. Kč, úspora by tedy činila 3,5 mld. Kč. Vzhledem k poklesu tržeb z důvodu apreciace kurzu a nízké zahraniční poptávky, k nimž se nyní přidává potřeba najít zdroje na financování likvidace povodňových škod, nebude příliš prostoru pro růst mezd ani v soukromé sféře. K získání dodatečných prostředků se bude vláda snažit škrtat letos i příští rok zřejmě i v jiných oblastech. Premiér Vladimír Špidla však rychle všechny ujistil, že sociálních dávek a penzí se škrty nedotknou.

Sbližování sazeb DPH: dobré pro rozpočet. Návrhy na změny daňových sazeb se to jen hemží. Podle posledních informací by se až do roku 2004 neměla měnit spotřební daň u pohonných hmot. Zvýšení sazeb u spotřebních daní na tabákové a alkoholické výrobky by mělo přinést v roce 2003 dodatečný výnos ve výši zhruba 3 až 4 mld. Kč, v roce 2004 zhruba 5 mld. Kč. Co se týče daně z přidané hodnoty měla by se zvýšit dolní sazba z 5% na 7% a horní by se naopak měla snížit z 22% na 21%, rozpočet by tak měl navíc získat 7 mld Kč. Bez odezvy by tento krok patrně nezůstal ve vývoji inflace. Zatímco od snížení horní sazby si postřehnutelný pokles cenové hladiny slibovat nemůžeme, u zdražení zboží zdaněného nižší sazbou DPH je reálné očekávat větší pružnost. Zvýšení snížené sazby DPH na 7% by mělo vést ke zvýšení inflace maximálně o jeden procentní bod. Zároveň by mělo dojít k přesunu některých položek doposud zdaněných sníženou sazbou do skupiny, na níž je uvalena základní, tj. vyšší, sazba DPH.

Vyšší progrese daní fyzických osob? V rámci svého přesvědčení se ČSSD neubránila pokušení navrhnout zvýšení progrese u daně z příjmu fyzických osob. Dojde k zavedení pátého daňové pásma se sazbou 35% pro zaměstnance a živnostníky s ročním daňovým základem nad 993,600 Kč ročně. Aby zaměstnanec či živnostník z průměrné rodiny s dvěma dětmi (bez dalších odpočtů) spadl do této kategorie musel by jeho hrubý roční příjem překročit 1,2 mil. Kč (zhruba 100 tisíc Kč měsíčně). K propočtům dodatečného příjmu ze zvýšení daňové sazby potřebujeme znát mzdovou diferenciaci v ČR. Podle průzkumu mzdové diferenciace provedeného Českým statistickým úřadem v roce 2000 na výběrové skupině 459 tis. zaměstnanců pobíralo více než 40 tis. Kč hrubé měsíční mzdy 6 724 zaměstnanců, což bylo jen 1,5% z celého vzorku. Hrubou mzdu vyšší než 100 tis. Kč měsíčně ovšem pobíralo pouze 647 osob (0,14%).

Od roku 2000 do současnosti se řady takto placených zaměstnanců mohly rozšířit, přesto je reálné předpokládat, že se při identifikaci potenciálně "postižené" skupiny se pohybujeme pouze v řádu desetin procentního bodu z celkového počtu všech zaměstnanců a živnostníků a dodatečný daňový výnos by tak patrně nepřekročil řád stamiliónů korun. Příjem do rozpočtu by byl ve srovnání s ostatními navrhovanými změnami nejmenší a spíše než ekonomickou racionalitu zrcadlí přesvědčení ČSSD o adekvátní míře povinné solidarity v české společnosti. Vezmeme-li v potaz různé metody "daňové optimalizace", efekt vyšší daňové progrese lze očekávat v minimální míře a je otázkou, zda dodatečný výnos významněji převýší administrativní náklady spojené se změnou daňového schématu.

Povodně ukázaly slabost české rozpočtové politiky. V jednom z rozhovorů premiér Vladimír Špidla uvedl, že všechno zlé je na něco dobré, i povodně. V jednom má pravdu. Povodně obnažily chronické nedostatky rozpočtové politiky. Daňová reforma, jakožto opatření dlouhodobého charakteru, by měla být zasazena do širšího rámce, než je řešení aktuálních problémů s financováním likvidace povodňových škod. Její dopady na ekonomiku totiž mohou být ekonomicky významnější než vliv povodní. Dále by bylo vhodné načasovat daňovou reformu tak, aby neprohloubila výkyvy ekonomiky v rámci hospodářského cyklu. Nejzásadnější námitkou je ovšem skutečnost, že prohlubující se problémy státního rozpočtu jsou na výdajové straně, kde se kromě škrtů v platech na příští rok o změnách nemluví. Ministerstvu financí sídlícímu v Letenské ulici na Malé Straně se velká voda také nevyhnula, rozpočet se však topí v záplavě nadměrných výdajů již delší dobu.

David Marek


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
14.12.2017
22:01Americké trhy bez výraznějších zpráv mírně ztrácely, Teva si připsala 10%
19:25Zdánlivě nerozbitná investiční teze od Morgan Stanley
18:45Světový trh s ropou bude v prvním pololetí v přebytku, říká IEA
17:59Summary: Prodej větrníků, nákup filmů a internetová neutralita
17:35Pražská burza rostla třetí den za sebou, PX +0,52 %
17:10Disney koupí aktiva Foxu za 66 miliard dolarů. Měl by se Netflix bát?
17:02Technická analýza: Týden bohatý na události rozhoupal trh s ropou
16:30ECB euru další zisky nepřinesla, zatímco dolar využil dobré zprávy z ekonomiky  
15:15ECB výrazně vylepšuje prognózu, ale dál mává holubičími křídly
15:14Česká zbrojovka a.s.: Zápis z řádné valné hromady akciové společnosti
14:41Listopad znovu nastartoval americký maloobchod  
14:38České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
14:09INFOND investiční fond s proměnným základním kapitálem: Oznámení ohledně delistace investičních akcií
13:48ECB zlepšila výhled růstu v eurozóně a Draghi hýbe eurem. Sledovali jsme ŽIVĚ
13:35Konsorcium v čele s EPH kupuje většinu v druhé největší maďarské elektrárně
13:15Sazby v Británii beze změny, další proměny rétoriky tentokrát nepřišly
11:54Ifo: Německá ekonomika poroste příští rok nejrychleji od 2011
11:37Evropa před ECB ztrácí, Vestas Wind Systems +7 %
11:01Eurodolar přestal růst, když vyprchal efekt Fedu. Jsou tu ale data a přijde ECB  
10:44VIG (-0,19 %) spojí dvě české pojišťovny

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
14:30USA - Empire State Manufacturing index
15:15USA - Průmyslová výroba, m/m