Témata "bublin" všeho druhu jsou v poslední době poměrně oblíbená. Měli jsme tu akciovou bublinu, internetovou bublinu, teď je tady bublina na trhu nemovitostí. Všechny tyto úkazy však mají (více či méně přímou) vazbu na další ekonomický jev - explozi dluhu, ať už u domácností nebo korporací. Mnoho analytiků a ekonomů si tak klade otázku, jak dlouho bude americká a potažmo světová ekonomika schopna tyto úrovně udržet.
Hlavní obava pramení z faktu, že nikdy v historii ještě nebyl ve vyspělých ekonomikách poměr soukromého dluhu (rozumějmě dluhu domácností a korporací) k hrubému domácímu produktu tak vysoko. Ve Velké Británii je tento indikátor na hodnotě 189% (dluh / HDP), ve Spojených státech a v Německu je na 145%. A co hůře, ani po kolapsu akciových trhů v roce 2000 nedošlo ke snížení tohoto poměru, právě naopak. V minulosti tomu tak ale nebylo - zadluženost domácností a firem obvykle dosáhla maxima zhruba ve stejném okamžiku, kdy vrcholil také trh akcií. S tím, jak docházelo k poklesu cenové hladiny akciových trhů, domácnosti a firmy postupně snižovaly svou "leverage" a přizpůsobovaly se realističtějším odhadům budoucího vývoje.
Nyní je však situace zcela opačná. Navzdory dramatickému propadu akciových trhů v posledních třech letech se domácnosti a korporace zadlužují stále více, především díky historicky velmi nízkým úrokovým sazbám a možnosti výrazně levněji refinancovat hypotéky. Ačkoliv neexistuje empiricky doložitelná úroveň, na které se zadlužení stává problémem, v Japonsku došlo k prudké eskalaci problémů s předlužením v okamžiku, kdy výše uvedený poměr dosáhl 193% v roce 1990. Nyní je to v regionu Japonska na 170%.
Načasování vrcholu takovéto bubliny je v podstatě nemožné. Naopak, nedá se vyloučit, že britské a americké domácnosti budou ještě nějakou dobu pokračovat v akumulaci dluhu, v určitém bodě v budoucnosti však dojde nepochybně k obratu. Co se pak stane?
Jako první bude zajímavé pozorovat, jak na tento vývoj zareagují ceny akcií finančních domů a bank. Ještě nikdy v historii nebyl americký akciový trh a americká ekonomika obecně tak závislá na ziscích z finančního sektoru. Ty představují více jak 40% zisků po zdanění celého korporátního sektoru a více jak 50% růstu zisků celého amerického korporátního sektoru v roce 2003.
Druhou oblastí s potenciálně velmi signifikantním dopadem na ekonomiku bude již zmiňovaný trh s nemovitostmi. Růst cen nemovitostí, refinancování hypoték za příznivých úrokových sazeb a extrahování kupní síly domácnostmi jsou hlavními motory relativně robustní spotřeby domácností. Jakýkoliv prudší pohyb úrokových sazeb směrem vzhůru bude mít na tento komponent nedozírné následky.
Petr Žabža