Podle dnes zveřejněných výsledků výběrového šetření pracovních sil zpracovaného Českým statistickým úřadem se zaměstnanost v ČR ve 2. čtvrtletí snížila o 0,6%. Počet zaměstnanců se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížil o 28,4 tis. na 4 739,8 tis. Výrazně klesl zejména počet zaměstnanců (o 88,5 tis.). Část tohoto poklesu jde ovšem na vrub růstu počtu podnikatelů bez zaměstnanců (o 54 tis.). Buď jsou propuštění zaměstnanci velmi aktivními podnikateli, nebo v ČR opět bují „Švarc systém“. Tato tendence by ovšem měla být zastavena či zbržděna některými opatřeními z reformy veřejných rozpočtů (zvýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných).
Počet nezaměstnaných se zvýšil o 27 tis. na 384,8 tis. a míra nezaměstnanosti poskočila na 7,5% ze 7,0% loni ve 2. kvartálu. Po delší době se obecná míra nezaměstnanosti (podle metodiky ILO) vydala stejným směrem jako míra registrované nezaměstnanosti (spočítaná dle informací z úřadů práce). Teprve nyní můžeme spolehlivě říci, že ochlazení hospodářského růstu plně dorazilo na trh práce. Všechny ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti ukazují stejným směrem.
Snížení zaměstnanosti má ovšem i své klady. Nižší počet zaměstnaných by mohl přispět k růstu produktivity práce a snížit disproporci ve vývoji mezd a produktivity, která se výrazně prohlubuje od začátku loňského roku. Pomalejší růst jednotkových mzdových nákladů by měl pomoci udržet cenovou konkurenceschopnost domácí produkce. Ke spokojenosti je ale stále daleko. Podle našich projekcí by se národohospodářská produktivita práce mohla ve 2. čtvrtletí zvýšit o 2,5% po růstu o 1,7% v 1. čtvrtletí. Mzdy ovšem nyní v průměru reálně rostou o 7%. Nejen státní kasa si žije nad poměry. Odbory a někteří ekonomové volají po rychlé konvergenci domácích mezd k úrovni v zemích EU. Zhoršení finančních výkazů státu či firem je krátkozrakou cestou.
David Marek