Americká administrativa, reprezentovaná kabinetem prezidenta Bushe, dokázala za poslední 3 roky obrátit největší rozpočtový přebytek v největší rozpočtový schodek. V roce 2000 americká vláda vybrala o USD 237 mld více, než reálně potřebovala. Díky daňovým škrtům, válce v Iráku a stagnující ekonomice v tomto roce naopak americká vláda vybere o USD 455 mld méně.
Ve snaze dodat něco perspektivy tomuto údaji, pro představu:
- tento propad o USD 692 mld (z přebytku USD 237 mld v roce 2000 ke schodku USD 455 mld v roce 2003) představuje více peněz, než všechny americké firmy vydělají za jeden rok, více než HDP Mexika, cca USD 2,400 na každého amerického obyvatele.
- samotný deficit je větší než všechny finanční prostředky vynaložené v roce 2002 na základní a střední vzdělání, jak na lokální tak na státní a federální úrovni ve Spojených státech.
- tento deficit přesahuje svým rozměrem zbrojní rozpočet Spojených států, včetně prostředků na válku v Iráku.
Co ale tato čísla reálně znamenají? Deficity - známka, že vláda žije "za hranicí svých možností" a půjčuje si peníze, které by za jiných okolností byly užity mnohem efektivněji v soukromé sféře - na první pohled vypadají jako negativum. Mnoho účastníků trhu se však domnívá, že deficitní financování - především v období ekonomické stagnace - není principiálně škodlivé. V okamžiku zpomalení ekonomiky může růst výdajů státu hrát významnou roli jakési "náhražky" za soukromou spotřebu. Vyšší výdaje na podporu v nezaměstnanosti a zdravotní pojištění vytváří ekonomický polštář lidem, kteří přišli o práci. Daňové úlevy vrací lidem do kapes více peněz. Navíc z historického pohledu není dnešní deficit v poměru k hrubému domácímu produktu nijak výjimečný. V roce 1983 to bylo 6.0% HDP, v roce 1984 4.8% HDP, v roce 1985 5.1%, v roce 1986 5%, v roce 1991 4.5% a v roce 1992 4.7% ... dnešní hodnota je 4.2% ! Podle mínění určité části analytiků je tento schodek cyklickou záležitostí, spojenou se zpomalením ekonomiky.
Druhá skupina ekonomů však tolik optimistická není. Podle jejich názoru slabá ekonomika v letošním roce do značné míry maskovala skutečný problém s rozpočtovým deficitem, pokud však dojde k jejímu oživení a investice firem (potažmo jejich dluhové financování) vzroste, nastane problém. Za takové situace by pravděpodobně v ekonomice nebylo dost pohotového kapitálu a sazby by se stěží udržely na nízké úrovni.
Navíc, hlavním problémem není tolik letošní deficit, jako jeho dlouhodobý výhled. Daňové škrty prezidenta Bushe - které samy o sobě přispějí k letošnímu deficitu cca USD180 mld - podle posledních analýz nahrávají spíše bohatším (u kterých se dá mnohem méně očekávat, že dané finanční prostředky utratí).
Podle odhadů ekonomů Bílého domu dosáhne deficit v letošním roce USD 474 mld, pesimisté hovoří až o USD 500 mld. Nervozita ohledně dlouhodobých implikací je určitě oprávněná.
Petr Žabža