komentář doplněn
Dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí aktualizaci svých makroekonomických odhadů na letošní a příští rok. Nové prognózy jsou většinou méně optimistické než jejich dubnoví předchůdci. Pohoršili si zejména investice, zaměstnanost, běžný účet a státní finance.
Podle očekávání se příliš nezměnily odhady růstu HDP v letošním a příštím roce. Zatímco dubnová verze makroekonomických projekcí počítala s růstem o 2,3% letos a 3,0% příští rok, čerstvé odhady zní 2,4% a 2,8%. Takové změny se pohybují v rozsahu chyb odhadování HDP, tudíž nemá smysl se nad nimi pozastavovat. Jen pro srovnání uveďme, že aktuální prognózy Patrie zní 2,1%, resp. 2,8%.
Zajímavější je posun ve struktuře odhadu vývoje národních účtů. Podle očekávání byl revidován směrem dolů odhad růstu fixního kapitálu v letošním roce z 0,5% na -0,5%. Propad investiční poptávky v 1. čtvrtletí o 2,5% (meziročně) a pokles přílivu přímých zahraničních investic jsou dostatečnou indikací, že na obrat k lepšímu si ještě chvíli počkáme. Naopak dosavadní slibné výsledky maloobchodních tržeb a dalších indikátorů spotřebitelské poptávky vedly ke zvýšení odhadu růstu spotřeby domácností v letošním roce z 3,6% na 4,3%. V nové prognóze již ekonomové ministerstva financí počítají s realizací reformy veřejných rozpočtů a z ní vyplývajících negativních fiskálních impulsů, což je patrné na odhadu růstu spotřeby domácností a vládních spotřebních výdajů v příštím roce. U spotřeby domácností počítá nová prognóza s růstem pouze o 2,5%, u druhého dokonce s poklesem o 0,5%.
Optimismus ministerstva financí ochladl také u trhu práce. Odhad růstu zaměstnanosti v letošním roce klesl z 0,6% na 0,1% (Patria očekává 0,3%). Přesto odhad míry nezaměstnanosti zůstal pro letošek nezměněn na 10,0% (Patria: 9,9%) a pro příští rok dokonce klesl z 10,4% na 10,3% (Patria: 10,0%).
Čtyřměsíční deflační perioda, právní pat u nájemného v bytech s regulovanými nájmy a odsunutí zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu vedly ministerstvo financí ke snížení odhadu průměrné inflace v letošním roce z 0,7% na 0,4%. Odhad Patrie dokonce klesl na 0,2%. Ať tak či onak, každopádně by se mělo jednat o nejnižší hodnotu od roku 1990, kam až sahají naše databáze. Prognóza pro příští rok se změnila jen minimálně (z 2,9% na 2,6%).
Zreálnění se dočkaly odhady schodku běžného účtu. Dosavadní prognózy 5,4% HDP letos a 5,6% HDP v roce 2004 klesly na 6,7%, resp. 6,8%. Naše prognózy tohoto ukazatele činí 6,7% a 6,1% HDP.
Pesimismus ministerských ekonomů se prosadil také u odhadů schodků státních a veřejných financí. Dubnový odhad letošního schodku státního rozpočtu byl zvýšen ze 120 mld. Kč na 129 mld. Kč, čímž srovnal krok s naší prognózou. Odhad celkového schodku veřejných rozpočtů vzrostl již na 190 mld. Kč z předchozích 172 mld. Kč. V této oblasti ke změně prognóz významně přispěla prohraná arbitráž se CME. Bez čistých půjček by mělo saldo dosáhnout 196 mld. Kč (8,3% HDP) a odečteme-li také dotace transformačním institucím, dostaneme se k odhadu schodku ve výši 7,0%. Na tomto místě jsme o něco pesimističtější s odhadem 7,7% HDP.
Čerstvé prognózy ministerstva financí se u žádného ukazatele významně neliší od odhadů většiny ostatních institucí zabývajících se věštěním budoucnosti české ekonomiky. Liší se ovšem od makroekonomického rámce, na němž je postavena reforma veřejných rozpočtů. Doufejme, že se v krátké době dočkáme aktualizace výpočtů použitých v návrhu reformy veřejných rozpočtů.
David Marek