Včerejší vystoupení Alana Greenspana - "nejvyššího" centrálního bankéře Spojených států - bylo, jak jsem uvedl v nadpisu, všechno jen ne nudné. Konečně snad skončila doba nekritického pochlebování ze strany kongresmanů a senátorů, kteří chválili předsedu FEDu za jeho uvážlivé (!?) kroky na poli měnové politiky. Velmi ostře se ozvali především demokrat Barney Frank z Massachusetts a Bernard Sanders za Vermont, kteří kladli pregnantní otázky týkajcí se především dopadu daňové reformy na jejich voliče. V dnešním druhém "kole" to jistě nebude snazší - senátor Jon Corzine (bývalý předseda Goldman Sachs) již chystá otázky předešvím na téma rozpočtového schodku.
Podstatně signifikantnější však pro trhy akcií a dluhopisů byla informace, že FED je připraven ponechat sazby na rekordně nízké úrovni tak dlouho, jak to bude nutné, a pokud by to bylo opravdu nutné, přikročit k dalším měnovým instrumentům (nabízí se např. nákup dlouhých státních dluhopisů ze strany FEDu - tato varianta však nyní není podle všeho na stole). Jedním dechem také Alan Greenspan připomenul, že americká ekonomika je podle jeho názoru připravena akcelerovat a FED bude schopen v případě potřeby sazby dále "razantně" snižovat bez rizika inflace (otázka je, jak hluboko lze pod 1% ještě klesnout). Druhým bodem, který však včera mnoho prostoru nedostal, byl rozpočtový schodek. Americká administrativa přiznala, že k 30. září tohoto roku schodek pravděpodobně dosáhne USD 450 mld. (největší v historii) a v roce 2004 se rozroste na USD 475 mld. Daňové škrty, ale především válka v Iráku (USD 3.8 mld.) a konfllikt v Afghánistánu (USD 950 mil. za měsíc) nepochybně "tlačí na pilu".
Reakce trhů byla poměrně jednoznačná - akcie se navzdory relativně dobrým hospodářským výsledkům posunuly níže, výnos na státním Treasury splatném v roce 2013 poskočil o 26 bps na 3.98% (v porovnání s březnem 2003 na 3.09%). Bill Gross - manažer největšího dluhopisového fondu na světě Total Return Fund - včera poznamenal, že červen tohoto roku pravděpodobně znamenal "konec dluhopisových žní". Sazby na historických minimech podle něho budou znamenat dekádu velmi nízkých výnosů, které se budou zlepšovat jen velmi pozvolně. Pokud je FED připraven udržovat sazby na nejnižších hodnotách od roku 1958, asi bude mít pravdu.
Petr Žabža