Evropská centrální banka na svém nejbližším měnovém zasedání 10. července pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny, klíčová refinanční sazba zůstane na 2,0%. Neradostné ekonomické perspektivy a nízká inflace v eurozóně ale asi povede k redukci úroků v září.
Podle aktuálního průzkumu agentury Reuters si všech 62 dotázaných ekonomů a analytiků myslí, že banka ponechá v červenci sazby beze změny poté, co je v červnu snížila o 50 bps. Sedmnáct z nich si myslí, že ECB sníží sazby o 50 bps v září, 26 věří v zářijovou redukci o 25 bps. 11 analytiků odhaduje, že ECB zredukuje sazby až ve čtvrtém čtvrtletí a šest je přesvědčeno, že snižování sazeb v eurozóně je již u konce.
Při rozhodování o nastavení sazeb budou pro Evropskou centrální banku klíčové údaje o inflaci a ekonomickém růstu. Objevují se názory, že se ekonomika stabilizovala, např. akciové a dluhopisové trhy se zdají být zdravější, říká Adolf Rosenstock z Nomura International ve Frankfurtu, což je argumentem proti další redukci nákladů na zápůjční kapitál. Velké spory potom panují kolem inflace, resp. deflace. Například německý institut DIW říká, že ECB by měla na hrozbu deflace zareagovat daleko dříve, než tento fenomén vznikne - snížením sazeb by ECB zvýšila důležitá inflační očekávání.
Rizikem pro ekonomický růst v Evropě je silné euro. Centrální bankéři a někteří zástupci vlád stále trvají na nejmenované "politice silného eura", nicméně zástupci podniků a ekonomové upozorňují na škodlivé důsledky příliš silné měny. Euro na úrovni kolem 1,20 USD/EUR by údajně velmi přiblížilo ekonomiku eurozóny k recesi.
Z pohledu centrálních bankéřů a vláda jsou úrokové sazby prostředkem k ovlivňování ekonomického růstu a inflace. Pro investory sazby znamenají náklady nebo zisky. Úrokový diferenciál mezi ČR a eurozónou je nyní 25 bps ve prospěch ČR. Volné prostředky uložené u nás tak stále vynášejí nominálně o něco více než v západní Evropě.
(zdroj: Reuters, Patria)