Čerstvé domácí statistiky vesměs neukazují na potřebu nižších úrokových sazeb. Maloobchodní tržby rychle rostou, a to i po odhlédnutí od kalendářních variací. Spotřeba domácností díky rychlému růstu mezd na zpomalení tempa růstu také nemyslí. Průmyslová produkce vkročila do druhého čtvrtletí téměř šestiprocentním růstem. Schodky zahraničního obchodu jsou po posledním kole revizí velmi nízké. Schodek za leden až květen činí pouhých 14,7 mld. Kč. Nižší byl naposledy v roce 1994. Je možné, že po zahrnutí revizí ve statistice zahraničního obchodu do národních účtů, bude činit růst HDP v 1. čtvrtletí 2,5%, což je hodnota blízká tempu růstu potenciálního produktu. To by znamenalo zpomalení rozšiřování mezery výstupu a tedy i snížení pravděpodobnosti uvolnění měnových podmínek.
Zároveň ovšem v posledních týdnech opět začala kampaň snižování odhadů hospodářského růstu v Německu a rozvířila se také diskuse o riziku deflace, pasti likvidity a zástavy úvěrování. Se sazbami šlo dolů několik centrálních bank v čele s ECB. Úrokový diferenciál mezi českými a eurovými sazbami sice směnný kurz nerozhýbal, nižší sazby v eurozóně ovšem naznačily, že to s její ekonomikou nevypadá nejlépe. Argumentem pro snížení sazeb ČNB je také pravděpodobný negativní dopad připravované reformy veřejných rozpočtů a prohlubující se pokles investiční aktivity v českém hospodářství.
Po zvážení domácích a vnějších faktorů je pravděpodobné, že bankovní rada tuto středu ponechá úrokové sazby beze změny. Nicméně možnost pro další uvolnění měnových podmínek na červencovém jednání bankovní rady, kdy budou k dispozici čerstvé prognózy inflace a hospodářského růstu, zůstává otevřena.
David Marek