Záznamy z jednání bankovní rady se staly užitečným doplňkem strohých informací získaných na tiskových konferencích po jednání bankovní rady a reportů předkládaných veřejnosti. Praxe měnové politiky je do značné míry o subjektivních názorech členů bankovní rady a jediným zdrojem těchto informací je právě záznam z jednání bankovní rady. Přínosem je také skutečnost, že slovník bankovní rady ČNB naštěstí není tak tajuplný jako Greenspanovy či Duisenbergovy formulace. Někdy přinese záznam z jednání bankovní rady pramálo nových informací, jindy poskytne informace, které mohou analytiky a obchodníky na peněžním a dluhopisovém trhu ovlivnit více, než cokoli jiného. Záznam z květnového jednání bankovní rady patří mezi ty zajímavější.
Předně nová situační zpráva obsahuje přehodnocení dopadu změn v daňové politice na cenovou hladinu. Odhad zvýšení inflace z tohoto titulu byl snížen na 1,5 procentního bodu. Tento odhad zahrnuje jak primární, tak očekávané sekundární dopady. Pro srovnání námi provedený odhad primárních dopadů do inflace činí 1,3 procentního bodu. Teoreticky by přehodnocení dopadu změn daní na inflaci nemělo mít na rozhodování o úrokových sazbách vliv, neboť na tento faktor se vztahuje výjimka z plnění inflačního cíle. Nicméně obavy z negativního vlivu zvýšené inflace na inflační očekávání se zařadily mezi argumenty proti uvolnění měnových podmínek.
Záznam z posledního jednání bankovní rady dále zmiňuje skutečnost, že od vypracování dubnové prognózy inflace se posunula rizika směrem k nižší inflaci také na základě posílení koruny vůči dolaru, poklesu cen v zahraničí a snížení cen ropy. Někteří členové bankovní rady dezinflační seznam doplnili prohloubením domácí mezery výstupu a negativním dopadem připravované reformy veřejných rozpočtů na disponibilní důchod domácností. Byla dokonce vznesena pochybnost o konzistenci aktuální inflační prognózy ČNB s aktuálními podmínkami a požadavek na vypracování nové prognózy inflace ještě před oficiálním termínem pro novou projekci (červenec). Pokud by se tak stalo, pravděpodobnost změny úrokových sazeb již v červnu by se významně zvýšila. Nicméně návrh byl v hlasování odmítnut.
Ze záznamu je patrné, že ústředním bodem, kolem něhož se diskuse točila, bylo rozhodování, zda snížit či nesnížit úrokové sazby. Dva členové bankovní rady zvedli ruku pro nižší sazby, pět pro ponechání sazeb beze změny. Od květnové jednání bankovní rady se ovšem vynořila celá řada důležitých informací, včerejší statistickou zprávou o HDP v 1. čtvrtletí počínaje, přes další snížení prognóz růstu německého hospodářství a diskusi o zástavě úvěrování a možnosti deflace v téže ekonomice, až po snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou. Pravděpodobnost, že se v bankovní radě ČNB najdou další dva hlasy pro nižší úrokové sazby stoupá.
David Marek