Pojem deflace se v posledních dnech a týdnech skloňuje stále častěji. Přesto na svou sestru inflaci má stále co dohánět. Vyhledávač Google nalezne zhruba 3 540 000 odkazů při zadání klíčového slova inflace, k deflaci najde jen 264 000 linek, tj. 13x méně. Českých stránek obsahujících slovo inflace je přibližně 30 200, deflaci zmiňuje 1 650 stránek, tj. 18x méně.
Impulsem k zájmu o deflaci bylo především varování Mezinárodního měnové fondu. MMF varoval před deflační nákazou a vysokou pravděpodobnost přiřknul zejména Německu. Dalšími kandidátem je podle IMF Švýcarsko a prohloubit by se mohla deflace v Japonsku a Hongkongu. Vývoj inflace v těchto zemích znázorňuje následující graf (data pro tento a následující grafy pochází z databáze MMF). Blízko jednoprocentní inflace se pohybují také Dánsko, Rakousko, Finsko a Belgie.
Deflace představuje pokles cenové hladiny. Deflace ovšem nemusí nutně odpovídat zápornému znaménku před změnou cenového indexu. Tradiční Laspeyresovy indexy inflaci mírně nadhodnocují. Odchylka, kteáé se nazývá Boskin-bias, byla v USA odhadnuta na 0,8 až 1,6 procentního bodu (pro meziroční inflaci). Německá Bundesbanka jí odhaduje na 0,75 procentního bodu. Ve skutečnosti se tedy Německo do deflace již ponořilo, neboť v květnu inflace v Německu klesla na 0,7%.
Odkud se berou tendence k jevu, který ještě donedávna skloňovali jen studenti ekonomie před zkouškou z makroekonomie? Příčin je více. Jedním z klíčových faktorů je existence produkční mezery, tj. stavu, kdy je výkonnost ekonomiky pod svými potenciálními možnostmi. Relaci mezi inflací a růstem ekonomiky (resp. zaměstnaností) nám popisuje stará dobrá Phillipsova křivka.
Deflaci se dobře daří také v zemích, kde se do potíží dostal bankovní sektor. Učebnicovým příkladem je Japonsko. Německo tuto hypotézu potvrzuje. Tempo růstu objemu úvěrů se v současnosti pohybuje kolem nuly a ekonomický ústav DIW charakterizoval situaci na německém bankovním trhu jako credit crunch.
Často bývá zmiňována také souvislost se splasknutím bubliny na akciových trzích. Prudký pokles ceny akcií a hodnoty podílových listů snížil bohatství domácností a následně agregátní poptávku. Propad na akciových trzích zasáhl také bankovní sektor a jeho ochotu poskytovat úvěry.
Pod deflačním kotlem v Německu nyní přitápí také výrazné posílení eura vůči ostatním měnám. Přesně před rokem si mohl Američan koupit euro o 26 procent levněji. Dovozní ceny se v březnu meziročně snížily o 3%, a to ještě euro čekala hlavní část jeho letošního tažení světovými devizovými trhy.
David Marek
druhou část analýzy naleznete ZDE