Od 11. března, který byl pro všechny hlavní indexy (prozatím) lokálním dnem roku 2003, se událo mnohé. Tržní kapitalizace trhů se v tomto období zvýšila o cca 15% (jinými slovy, akciové indexy o 15% posílily), skončil konflikt v Iráku, americký dolar se začal klonit k jihu a Paul McCartney čeká v požehnaných 61 letech dítě.
To by nakonec nebylo tak neobvyklé (přeci jenom je 21. století a lékařská věda hodně pokročila) a rozhodně to netrápí investory a portfolio-manažery tolik, jako "nevysvětlitelný" růst akciových trhů. Ten začal v předvečer ozbrojeného konfliktu (války) v Iráku, lehce zavrávoral tak, jak se objevovaly více či méně povzbudivé zprávy z bojiště, a nakonec se pevně ujal vlády. Evropské indexy vzrostly v období března a počátku dubna, a posledních cca 6 týdnů spíše stagnují. Americké indexy však dále pokračují v růstu a Dow Jones, S&P500 a Nasdaq jsou blízko nejvyšším hodnotám za posledních 9 měsíců. Proč ?
V případě Spojených států se několik možných vysvětlení nabízí. Výrazné zlepšení vykazují především indikátory mapující důvěru spotřebitelů a jejich spotřební chování. Odpočítávání k prvnímu výstřelu v Iráku muselo velkému množství obyvatel nepochybně "hrát na nervy", a negativně tak ovlivňovat jejich apetit utrácet a spotřebovávat. Konec konfliktu přinesl kýženou úlevu a chování spotřebitelů to jenom odráží. Na straně druhé je pravdou, že index spotřebitelské důvěry je z dlouhodobého pohledu na nejnižších hodnotách od roku 1992 (kdy skončila poslední hospodářská recese).
Dalším argumentem je tvrzení, že druhé pololetí tohoto roku přinese výrazné oživení ekonomické aktivity a zlepšení hospodaření firem. Pomineme-li fakt, že něco podobného slyšíme od vrcholového managementu firem již druhý rok, je s podivem, jak velkou váhu tomuto vágnímu tvrzení investoři dávají. Jak praví klasik, nic není jistého jenom smrt a daně. Proto bych podobná vyhlášení bral jen s největším skepticismem - z jednoho prostého důvodu. Spotřebitelé a firmy nezačnou nakupovat a investovat jen tak. Vždy je potřeba mít nějaké "téma" - ať už racionální nebo ne, které trhu udá směr a dynamiku. V devadesátých letech to byl explozivní růst telekomunikací a PC, nyní se hledá něco nového. Dokud tady takové téma nebude, trhy budou spíše stagnovat.
Posledním faktorem, který se však příliš veřejně neventiluje a nemá s "mechanikou" akciových trhů mnoho společného, je fakt, že investoři mají navzdory poklesu posledních 3 let děsivě krátkou paměť. Mnoho z nich se vrhá do stejné sebevražedné spirály jako na vrcholu technologického boomu v roce 2002 a kupují si akcie, které mají P/E 30 a více. Dlouhodobý průměr P/E indexu S&P500 je kolem 14 - nyní se pohybuje na 30.7. Opravdu si nikdo nepamatuje, jak se cítil na začátku března tohoto roku ??
Petr Žabža