Na konci minulého měsíce jsme psali, že české hospodářství v blízké době čeká revize prognóz hospodářského růstu. A skutečně se tak stalo. Řada institucí své mírně optimistické prognózy růstu HDP v letošním roce posunula níže. Prozatím poslední změnou je dnes oznámené snížení odhadu Mezinárodního měnového fondu. Na podzim loňského roku předpovídal MMF české ekonomice v roce 2003 růst o 3,2%, nyní již odhaduje růst nižší než 2%. Pro doplnění uveďme, že odhad stejného ukazatele snížily také ČNB, Ministerstvo financí, OECD a WIIW. Patria již několik měsíců předpovídala poměrně slabý hospodářský růst v letošním roce. Prozatím naší prognózu na úrovni 2,1% neměníme. Nutno ovšem přiznat, že nejistota doprovázející makroekonomické prognózy se zvýšila. Mezi příčiny vyšší nejistoty patří nejasný vývoj německé ekonomiky, ale i revize údajů o zahraničním obchodu ČR. Výrazné snížení odhadu MMF podle našeho názoru odpovídá současným informacím o domácí ekonomice a hodnocení vyhlídek vnějšího hospodářského vývoje.
Prognóza MMF je nejvíce pesimistická mezi odhady vládních a nadnárodních institucí, nicméně lze očekávat další revize v podobném duchu MMF. V poslední době se totiž rizika slabšího hospodářského růstu spíše prohloubila. Hospodářství eurozóny sužuje nejen propad investic, ale i celá škála strukturálních problémů. Novým rizikem je výrazné posílení eura vůči dolaru. Prozatím se zdá, že si s tím ekonomové v Bruselu a Frankfurtu hlavu příliš nedělají. A tak zatímco slabý dolar vyhlídky americké ekonomiky posiluje, v případě eurozóny může silné euro znamenat další překážku. Kromě negativního vlivu reálné apreciace eura vůči dolaru snižující konkurenceschopnost eurozóny, existuje reálná hrozba, že pokles dovozních cen vyplývající z posílení eura může přivést německou ekonomiku k deflaci a jejím devastujícím následkům. Pomoci se dvě největší ekonomiky eurozóny, Německo a Francie, nedočkají ani od fiskální politiky vzhledem ke špatnému stavu veřejných financí. S pomocí se zdráhá Evropská centrální banka, jejíž politika je postavena na hybridní strategii cílování inflace a peněžní zásoby zároveň, přičemž cíle pro oba ukazatele jsou stanoveny tak, že doposud neumožnily ECB výrazněji zareagovat na nepříznivou situaci v eurozóně.
David Marek