Po včerejším jednání parlamentu se opět mění prognózy inflace. Pro odhadování budoucího vývoje cenové hladiny je pro ekonomy dnes důležitější sledovat politickou scénu, než reálný vývoj domácí ekonomiky, směnné kurzy či ceny surovin na světových trzích. Podívejme se, jak by mohl vypadat vývoj inflace v příštím roce.
Hned na úvod příštího roku nás čeká již dlouho nevídaná kumulace administrativních změn, které ovlivní cenovou hladinu. Zvýšit by se měly sazby spotřebních daní u tabákových výrobků, lihu a pohonných hmot. Podle novely zákona o dani z přidané hodnoty, kterou včera schválila Poslanecká sněmovna, dojde také k přeřazení některých výrobků a služeb z nižší sazby DPH do základní sazby. Z pohledu přímého dopadu na index spotřebitelských cen je důležité zejména přeřazení telekomunikačních služeb. Maximální dopad na CPI by měl dosáhnout více než 0,3 procentního bodu. Přeřazení do základní sazby u služeb realitních kanceláří, právníků, účetních a daňových poradců bude mít na index spotřebitelských cen minimální dopad, neboť ve spotřebním koši je jen málo položek týkajících se uvedených služeb a jejich váha je velmi nízká. Celkem by změny týkající se DPH měly v lednu příštího roku zvýšit cenovou hladinu maximálně o 0,4%.
Shodou okolností stejně velký dopad na cenový index by měly mít změny spotřebních daní u tabáku a lihu. Daň u cigaret by se měla zvýšit na 44% ze současných 40%. Daň za litr 100procentního lihu by měla činit 265 Kč místo současných 234 Kč.
Spotřební daň u benzínu by se měla od začátku příštího roku zvýšit o 80 haléřů na litr, u nafty dokonce o 2 koruny na litr. Dopad na cenový index by měl mírně překročit 0,1%.
Celkový dopad lednových daňových změn na inflaci by tedy měl činit přibližně 0,9 procentního bodu. K tomu bychom ovšem měli přičíst další možné administrativní změny týkající se regulovaných a věcně usměrňovaných změn. Podle projekce ministerstva financí by se v lednu měla zvýšit cena v MHD, osobní autobusové dopravě, vodné a stočné. S cenami může pohnout také Energetický regulační úřad, v jehož pravomoci je určovat vývoj cen elektřiny, plynu a tepla. Podle našeho výpočtu by po zahrnutí všech doposud uvedených faktorů měl cenový index v lednu poskočit vzhůru o 1,2%. Přičteme-li obvyklé sezónní efekty u cen neregulovaného zboží, mohly by se v lednu spotřebitelské ceny zvýšit až o 2,0%. Meziroční míra inflace by tak měl poskočit až na 3,6%.
Další skok přijde s daňovými změnami, jež by měly vstoupit v platnost v okamžiku našeho vstupu do EU. Změny by se měly spočívat přeřazení dalších některých služeb ze snížení sazby DPH do základní sazby DPH. V tomto případě půjde především o služby osobního charakteru (kadeřníky, kosmetické salony, čistírny oděvů, opravny obuvi) a některé služby spojené s provozem domácnosti (odvoz odpadků). Podle našich propočtů by měl dopad na index spotřebitelských cen dosáhnout 0,3%. Díky této změně a pravděpodobnému zvýšení nájemného o dva měsíce později by se inflace měla vyšplhat ke 4,5%, a mírně tak překročit horní limit cílového koridoru ČNB.
Celkový dopad daňových změn na inflaci by měl v příštím roce dosáhnout přibližně 1,3 procentního bodu (rozdíl oproti součtu výše uvedených dílčích dopadů je dán zaokrouhlováním). Uvedené orientační propočty dopadu daňových změn ovšem zahrnují jen přímé dopady. Lze očekávat, že se postupně objeví i nepřímé sekundární dopady. Například zdražení benzínu spojené se zvýšením spotřební daně ovlivní cenu dopravních služeb, a může tak ovlivnit maloobchodní cenu kteréhokoli zboží rozváženého nákladní automobilovou dopravou. Ke růstu cen může v některých případech vést také zvýšení provozních nákladů firem vyplývající ze zdražení telefonů, účetních, daňových a právních služeb.
Daňové změny jsou ve většině případů nevyhnutelné a standardní zdůvodnění zní: harmonizace s legislativou EU (netýká se spotřebních daní u benzínu). Velmi nešťastná je ovšem jejich kumulace. Domácnosti budou muset vstřebat řadu cenových šoků ve velmi krátké době. Rozložení do několika let by asi bylo vnímáno méně negativně. Například spotřební daně se mohly zvýšit již letos, jak původně navrhovalo ministerstvo financí v září loňského roku. Šanci ovšem tenkrát zhatila snaha ČSSD zahrnout do daňového balíčku i zvýšení progrese u zdanění příjmu fyzických osob. Velmi nešťastná je kumulace cenových šoků také pro centrální banku. Na tyto případy se sice vztahují výjimky z plnění inflačního cíle, rizikem ovšem je, že se do mzdových vyjednávání na přelomu příštího a přespříštího roku promítne dočasně vyšší inflace. Dosavadní historie ukazuje, že inflační očekávání při jednání o mzdách jsou spíše odvozena od minulého vývoje cen než budoucí inflace. V roce 2005 by se tak mohlo stát, že mzdy opět nebudou odpovídat produktivitě práce.
 |
David Marek