Série předběžných odhadů hospodářského růstu na začátku letošního roku dnes pokračuje informacemi z francouzského statistického úřadu (INSEE). Na rozdíl od Německa, může Francie slavit, alespoň pokud se nepodívá pod povrch dnešních statistik.
Hrubý domácí produkt Francie se v 1. čtvrtletí zvýšil ve srovnání s předchozím kvartálem o 0,3% po poklesu o 0,1% v závěru loňského roku. V meziročním srovnání ovšem hospodářský růst zpomalil z 1,5% na 1,0%.
Pokud se zaměříme na rozbor mezikvartální změny HDP, zjistíme, že z poklesu vytáhly francouzskou ekonomiku především domácnosti a jejich chuť k utrácení. Výdaje na spotřebu domácností se zvýšily o 0,6%. Vláda je sice tlačena Evropskou komisí ke snížení rozpočtových schodků, nicméně spotřební výdaje vlády nesvědčí, že by si francouzská vláda chtěla utáhnout opasky. Spotřební výdaje vlády se sice zvýšily jen o 0,1%, investiční výdaje ovšem o 0,5%. K vybřednutí pomohlo francouzskému hospodářství také mírné oživení hrubé tvorby fixního kapitálu. Nejvýznamnější položka, investice nefinančních institucí, vzrostly o 0,5%. Domácí poptávka celkem přispěla k růstu HDP čtyřmi desetinami procentního bodu.
 |
Právě stejný příspěvek, jen s opačným znaménkem, ovšem přinesl zahraniční obchod. Zatímco vývoz klesl o 0,7%, dovoz se ve stejné míře zvýšil. Přebytek v zahraničním obchodu se tak snížil ze 7,2 mld. eur na 5,8 mld. eur (ve stálých cenách roku 1995). Zhoršení výkonové bilance (obchodní bilance + bilance služeb) je logickým důsledkem zrychlení růstu domácí poptávky při zhoršení exportních možností. Nejdůležitějším obchodním partnerem je Německo, kam směřuje 14,5% francouzského exportu je pro Francii. O poklesu výkonu německého hospodářství jsem psali v komentáři
Kam kráčíš Německo? – návrat recese potvrzen. Dalším důležitým odběratelem francouzského zboží je Itálie s 9procentním podílem na francouzském exportu. Italská ekonomika ovšem vykázala v 1. čtvrtletí mezikvartální pokles o 0,1%. Vývoj nejvýznamnějších světových a evropských ekonomik shrnuje následující graf.
Mimo eurozónu patří mezi hlavní obchodní partnery Velká Británie a USA. Do Velké Británie směřuje 10% francouzského exportu, do USA 7,7%. Potíž je v tom, že francouzským firmám podráží nohy posilující euro. Vůči britské libře za posledních dvanáct měsíců euro posílilo o 13%, vůči dolaru o 26%. Francouzským exportérům nepomohla ani politická rozepře s USA při řešení krize v Iráku, kdy se na obou stranách fronty ozývaly poklesy k bojkotu zboží protivníka. Vývoz do USA se v 1. čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem snížil o 11%, dovoz o 4%. Pokles zahraniční poptávky negoval příspěvek domácí poptávky a spásou francouzské ekonomiky před stagnací se tak pro stala změna zásob.
Na závěr se podívejme na dosud známe výsledky z významných světových a evropských ekonomik nám bližší optikou, tj. prostřednictvím meziročních změn HDP.
David Marek